Záznamy věnované jednotlivým periodikům v našem rozcestníku sestávají ze dvou částí. V první z nich najde čtenář základní charakteristiku periodika (s důrazem na medievistiku), informace o digitalizaci, název vydavatele a často také citace historiografické literatury speciálně se věnující danému časopisu či sborníku. Pro obecnější poučení o odborných historických periodikách odkazujeme zájemce na příslušnou kapitolu Úvodu do studia dějepisu vydaného v roce 2014 Masarykovou univerzitou v Brně. V druhé části záznamu uživatel nalezne odkazy na všechna čísla (nebo ročníky) daného periodika, která byla digitalizována nebo jejichž tisková PDF byla zpřístupněna online. Při sestavování těchto přehledů jsme primárně vycházeli z údajů v Registru digitalizace, ale využili jsme i řadu dalších zdrojů, jež do registru nebyly zahrnuty (např. zahraniční digitalizační projekty, digitalizáty či tisková PDF zpřístupněná na webu vydavatele atd.). Jednotlivé linky jsou přitom barevně odlišeny v závislosti na dostupnosti daného čísla (nebo ročníku) online: zeleně vyznačená čísla jsou volně přístupná, zatímco červená barva znamená restrikce z důvodu autorských práv. Směřují-li červené odkazy do české Digitální knihovny nebo do systému Kramerius, připojujeme v závorce zkratku knihovny, která svazek digitalizovala a v jejíchž prostorách si lze digitální kopii prohlížet – např. Digitální knihovna (NK ČR). Obdobně postupujeme i u čísel volně dostupných, pokud byla digitalizována více různými institucemi – kupř. Digitální knihovna (KNAV), Kramerius (NK ČR) – nebo v rámci několika odlišných digitalizačních projektů, jejichž výstupy byly zveřejněny ve stejné digitální knihovně – např. Internet Archive (Google), Internet Archive (BHL). V případě čísel, jež nejsou volně k dispozici nebo dosud vůbec nebyla digitalizována, a výjimečně i v některých jiných případech pak zařazujeme také odkazy na obsah, pro které je vyhrazena modrá barva. Podle stejných zásad byly sestaveny rovněž přehledy supplement a rejstříkových svazků. V nich používáme kromě všech výše uvedených ještě odkazy černé barvy, jež směřují většinou do online katalogů (Souborný katalog ČR) či bibliografických databází (Bibliografie dějin Českých zemí) a přinášejí bibliografické údaje především o svazcích, které zatím nebyly digitalizovány a jejichž obsah není k dispozici na webu.

Charakteristika: Konzervativní katolický časopis se zaměřením na literaturu, později na filozofii, teologii a historii (s důrazem na moravika). Periodikum vzniklo v roce 1884 jako měsíčník Zprávy apoštolátu tisku, jeho zakladatelem a prvním redaktorem byl Placidus Jan Mathon, řeholník benediktinského kláštera v Rajhradě. Po jeho boku se na redigování záhy začal podílet Mathonův klášterní spolubratr Pavel Julius Vychodil, který se stal programovým tvůrcem Hlídky literární (pod tímto názvem časopis vycházel v letech 1885–1895) jako platformy pro vědecky pojatou literární kritiku. Počínaje ročníkem 1896 neslo periodikum zkrácený název Hlídka a těžiště jeho obsahu se od literatury přesouvalo postupně k filozofii a apologetice, k biblistice, srovnávací religionistice a psychologii náboženství a posléze především k církevním dějinám; tuto proměnu mělo vyjadřovat i nové číslování ročníků (v našem přehledu ho uvádíme v závorce), brzy však od něj bylo upuštěno. V letech 1911–1918 vycházel časopis s přílohami (níže je evidujeme jako supplementa), v nichž byly na pokračování vydávány latinské teologické texty z husitského období, korespondence Františka Sušila a Aristotelovy Kategorie. P. J. Vychodil redigoval Hlídku až do své smrti v roce 1938, o tři roky později její vydávání definitivně zastavili nacisté. Pro medievistiku jsou spolu s edicemi pozdně středověkých pramenů cenné zejména husitologické studie (Jan Sedlák, Augustin A. Neumann, Jiří Sahula).

Digitalizace: O kompletní digitalizaci periodika se v letech 2014–2015 zasloužili studenti teologie na Univerzitě Palackého v Olomouci pod vedením prof. Ctirada V. Pospíšila, využívajíce volně dostupných výstupů ze starší, neúplné digitalizace provedené v University of Toronto Libraries. Výsledky jejich práce včetně autorského rejstříku ke všem vydaným svazkům byly zpřístupněny v Depozitu CMTF a v uživatelsky vstřícnější podobě byly poté zařazeny do online knihovny Libri nostri, na niž v našem přehledu (s výjimkou ročníku 8/1891, který v Libri nostri není celý) odkazujeme přednostně. O úplné zpřístupnění časopisu se s využitím torontských fondů a dalších zdrojů pokusili také tvůrci projektu Scriptum.cz, kvalita jejich zpracování ale nedosahuje úrovně zdokonalené olomoucké digitalizace, a níže proto na tyto kopie jednotlivě neupozorňujeme. Naprostou většinu ročníků převedl do digitální podoby také Google. Jím pořízené kopie byly zařazeny do Google Books, kde ovšem až na dva ročníky nejsou volně dostupné, a prvních 39 ročníků také do HathiTrust Digital Library, ve které si jejich plné texty lze prohlížet online za pomoci VPN klienta (zdarma a plně funkční je např. rozšíření hola! pro Google Chrome). Několik Googlem digitalizovaných svazků je možné najít rovněž v Internet Archivu. V současné době už jsou téměř všechny ročníky volně k dispozici i v Digitální knihovně (1884; 1885–1895; s přestávkami 1896–1941 – některé svazky však nejsou kompletní) a digitalizace zbývajících probíhá. Do digitální podoby byly převedeny také všechny publikované přílohy. Přílohu k ročníkům 1913, 1914 a 1917 (táborské eucharistické traktáty) zveřejnilo Centrum medievistických studií na portálu Czech medieval sources online, ostatní přílohy včetně jediného dobového rejstříku byly zpřístupněny v rámci výše uvedených digitalizačních projektů.

Vydavatel: Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských

Literatura: Martin C. PUTNA, Česká katolická literatura 1848–1918, Praha 2017, s. 261–275; Jaroslav PÁNEK, Hlídka versus Český časopis historický (Spor o výklad církevních dějin v první polovině 20. století), Český časopis historický 114, 2016, s. 372–414; Oldřich SIROVÁTKA, Hlídka literární, in: Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce II/1, ed. Vladimír Forst, Praha 1993, s. 204–205