Záznamy věnované jednotlivým periodikům v našem rozcestníku sestávají ze dvou částí. V první z nich najde čtenář základní charakteristiku periodika (s důrazem na medievistiku), informace o digitalizaci, název vydavatele a často také citace historiografické literatury speciálně se věnující danému časopisu či sborníku. Pro obecnější poučení o odborných historických periodikách odkazujeme zájemce na příslušnou kapitolu Úvodu do studia dějepisu vydaného v roce 2014 Masarykovou univerzitou v Brně. V druhé části záznamu uživatel nalezne odkazy na všechna čísla (nebo ročníky) daného periodika, která byla digitalizována nebo jejichž tisková PDF byla zpřístupněna online. Při sestavování těchto přehledů jsme primárně vycházeli z údajů v Registru digitalizace, ale využili jsme i řadu dalších zdrojů, jež do registru nebyly zahrnuty (např. zahraniční digitalizační projekty, digitalizáty či tisková PDF zpřístupněná na webu vydavatele atd.). Jednotlivé linky jsou přitom barevně odlišeny v závislosti na dostupnosti daného čísla (nebo ročníku) online: zeleně vyznačená čísla jsou volně přístupná, zatímco červená barva znamená restrikce z důvodu autorských práv. Směřují-li červené odkazy do české Digitální knihovny nebo do systému Kramerius, připojujeme v závorce zkratku knihovny, která svazek digitalizovala a v jejíchž prostorách si lze digitální kopii prohlížet – např. Digitální knihovna (NK ČR). Obdobně postupujeme i u čísel volně dostupných, pokud byla digitalizována více různými institucemi – kupř. Digitální knihovna (KNAV), Kramerius (NK ČR) – nebo v rámci několika odlišných digitalizačních projektů, jejichž výstupy byly zveřejněny ve stejné digitální knihovně – např. Internet Archive (Google), Internet Archive (BHL). V případě čísel, jež nejsou volně k dispozici nebo dosud vůbec nebyla digitalizována, a výjimečně i v některých jiných případech pak zařazujeme také odkazy na obsah, pro které je vyhrazena modrá barva. Podle stejných zásad byly sestaveny rovněž přehledy supplement a rejstříkových svazků. V nich používáme kromě všech výše uvedených ještě odkazy černé barvy, jež směřují většinou do online katalogů (Souborný katalog ČR) či bibliografických databází (Bibliografie dějin Českých zemí) a přinášejí bibliografické údaje především o svazcích, které zatím nebyly digitalizovány a jejichž obsah není k dispozici na webu.

Charakteristika: Založen v roce 1928, prvním vydavatelem byla Jihočeská společnost pro zachování husitských památek v Táboře. Zejména v prvorepublikovém období šlo o špičkové regionální periodikum (Roman Cikhart, Josef Švehla), které zároveň sloužilo jako hlavní publikační platforma pro husitologické práce F. M. Bartoše. V 50. letech 20. století přešlo vydávání JSH pod českobudějovické muzeum a jeho kvalita se rapidně snížila, od 60. let se však stává opět významným časopisem s nadregionálním významem a s velkým podílem důležitých medievistických textů.

Digitalizace: Časopis kompletně digitalizovala Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, volně dostupných je v Digitální knihovně prvních 18 ročníků. Tamtéž jsou k dispozici online rovněž čtyři rejstříkové svazky. První ročník byl do digitální podoby převeden také táborským Antikvariátem a galerií Bastion a je volně dostupný na jeho webu. Nezávisle na českém prostředí digitalizoval většinu ročníků JSH Google, jím pořízené kopie ale nejsou volně přístupné, stejně jako sedm supplement digitalizovaných českými knihovnami.

Vydavatel: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích

Literatura: Kateřina SCHWABIKOVÁ, Počátky „orgánu husitského studia“. Jihočeský sborník historický v dopisech F. M. Bartoše a Romana Cikharta, in: Zrození mýtu. Dva životy husitské epochy. K poctě Petra Čorneje, edd. Robert Novotný – Petr Šámal, Praha – Litomyšl 2011, s. 419–430; Vratislav KULÍŘ, Několik pohledů do historie Jihočeského sborníku historického (1928–1970), JSH 51, 1982, s. 129–143; Evžen SCHNEIDER, Padesát let Jihočeského sborníku historického, JSH 47, 1978, s. 238–240