Záznamy věnované jednotlivým periodikům v našem rozcestníku sestávají ze dvou částí. V první z nich najde čtenář základní charakteristiku periodika (s důrazem na medievistiku), informace o digitalizaci, název vydavatele a často také citace historiografické literatury speciálně se věnující danému časopisu či sborníku. Pro obecnější poučení o odborných historických periodikách odkazujeme zájemce na příslušnou kapitolu Úvodu do studia dějepisu vydaného v roce 2014 Masarykovou univerzitou v Brně. V druhé části záznamu uživatel nalezne odkazy na všechna čísla (nebo ročníky) daného periodika, která byla digitalizována nebo jejichž tisková PDF byla zpřístupněna online. Při sestavování těchto přehledů jsme primárně vycházeli z údajů v Registru digitalizace, ale využili jsme i řadu dalších zdrojů, jež do registru nebyly zahrnuty (např. zahraniční digitalizační projekty, digitalizáty či tisková PDF zpřístupněná na webu vydavatele atd.). Jednotlivé linky jsou přitom barevně odlišeny v závislosti na dostupnosti daného čísla (nebo ročníku) online: zeleně vyznačená čísla jsou volně přístupná, zatímco červená barva znamená restrikce z důvodu autorských práv. Směřují-li červené odkazy do české Digitální knihovny nebo do systému Kramerius, připojujeme v závorce zkratku knihovny, která svazek digitalizovala a v jejíchž prostorách si lze digitální kopii prohlížet – např. Digitální knihovna (NK ČR). Obdobně postupujeme i u čísel volně dostupných, pokud byla digitalizována více různými institucemi – kupř. Digitální knihovna (KNAV), Kramerius (NK ČR) – nebo v rámci několika odlišných digitalizačních projektů, jejichž výstupy byly zveřejněny ve stejné digitální knihovně – např. Internet Archive (Google), Internet Archive (BHL). V případě čísel, jež nejsou volně k dispozici nebo dosud vůbec nebyla digitalizována, a výjimečně i v některých jiných případech pak zařazujeme také odkazy na obsah, pro které je vyhrazena modrá barva. Podle stejných zásad byly sestaveny rovněž přehledy supplement a rejstříkových svazků. V nich používáme kromě všech výše uvedených ještě odkazy černé barvy, jež směřují většinou do online katalogů (Souborný katalog ČR) či bibliografických databází (Bibliografie dějin Českých zemí) a přinášejí bibliografické údaje především o svazcích, které zatím nebyly digitalizovány a jejichž obsah není k dispozici na webu.

Charakteristika: Na širší vrstvy orientovaný církevní časopis vydávaný v letech 1914–2022. Byl založen liberálními českými evangelíky sdruženými v Kostnické jednotě (ustavena roku 1903) jako součást snah o vytvoření národní evangelické církve a o „re-protestantizaci“ českého národa. Po třech ročnících, kdy vycházel jako čtrnáctideník, bylo jeho vydávání zastaveno; v letech 1917–1918 vycházelo náhradní periodikum s názvem Česká reformace. Roku 1919 byly KJ obnoveny, a to s týdenní periodicitou a s novým číslováním ročníků. První tří ročníky začaly být do celkového počtu započítávány až po druhé světové válce, v našem přehledu doplňujeme u ročníků 1919–1945 pro snazší orientaci pomocné paralelní číslování. Podtitul periodika se od 25. ročníku ustálil na Evangelický týdeník, v roce 1994 pak došlo k výměně titulu s podtitulem. Ačkoli se časopis primárně neprofiloval odborným směrem, vycházely zde cenné drobnosti, zejména k dějinám české reformace. Aktivní byl v tomto směru nejvíce F. M. Bartoš, dále zde nalezneme texty Amedea Molnára, Rudolfa Říčana či Ferdinanda Hrejsy.

Digitalizace: Ročníky 1914–1920 byly digitalizovány Evangelickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy a jsou volně dostupné v Digitálním univerzitním repozitáři. Čísla z let 1929–1935 a 1939–2005 převedla do digitální podoby Moravská zemská knihovna v Brně a zpřístupnila je v Digitální knihovně. Ročníky 2006–2022 jsou pak k dispozici ve formě tiskových PDF – jednotlivá čísla opět v Digitální knihovně, zatímco celé ročníky níže na této stránce.

Vydavatel: Kostnická jednota

Literatura: Zdeněk R. NEŠPOR, Kostnické jiskry/Česká reformace, in: Století evangelických časopisů 1849–1948, Praha 2010, s. 117–120 (výtah z této kapitoly vyšel pod týmž názvem v KJ 96/4, 2011, s. 3)