Záznamy věnované jednotlivým periodikům v našem rozcestníku sestávají ze dvou částí. V první z nich najde čtenář základní charakteristiku periodika (s důrazem na medievistiku), informace o digitalizaci, název vydavatele a často také citace historiografické literatury speciálně se věnující danému časopisu či sborníku. Pro obecnější poučení o odborných historických periodikách odkazujeme zájemce na příslušnou kapitolu Úvodu do studia dějepisu vydaného v roce 2014 Masarykovou univerzitou v Brně. V druhé části záznamu uživatel nalezne odkazy na všechna čísla (nebo ročníky) daného periodika, která byla digitalizována nebo jejichž tisková PDF byla zpřístupněna online. Při sestavování těchto přehledů jsme primárně vycházeli z údajů v Registru digitalizace, ale využili jsme i řadu dalších zdrojů, jež do registru nebyly zahrnuty (např. zahraniční digitalizační projekty, digitalizáty či tisková PDF zpřístupněná na webu vydavatele atd.). Jednotlivé linky jsou přitom barevně odlišeny v závislosti na dostupnosti daného čísla (nebo ročníku) online: zeleně vyznačená čísla jsou volně přístupná, zatímco červená barva znamená restrikce z důvodu autorských práv. Směřují-li červené odkazy do české Digitální knihovny nebo do systému Kramerius, připojujeme v závorce zkratku knihovny, která svazek digitalizovala a v jejíchž prostorách si lze digitální kopii prohlížet – např. Digitální knihovna (NK ČR). Obdobně postupujeme i u čísel volně dostupných, pokud byla digitalizována více různými institucemi – kupř. Digitální knihovna (KNAV), Kramerius (NK ČR) – nebo v rámci několika odlišných digitalizačních projektů, jejichž výstupy byly zveřejněny ve stejné digitální knihovně – např. Internet Archive (Google), Internet Archive (BHL). V případě čísel, jež nejsou volně k dispozici nebo dosud vůbec nebyla digitalizována, a výjimečně i v některých jiných případech pak zařazujeme také odkazy na obsah, pro které je vyhrazena modrá barva. Podle stejných zásad byly sestaveny rovněž přehledy supplement a rejstříkových svazků. V nich používáme kromě všech výše uvedených ještě odkazy černé barvy, jež směřují většinou do online katalogů (Souborný katalog ČR) či bibliografických databází (Bibliografie dějin Českých zemí) a přinášejí bibliografické údaje především o svazcích, které zatím nebyly digitalizovány a jejichž obsah není k dispozici na webu.

Charakteristika: Odborné periodikum věnované multidisciplinárnímu výzkumu Slezska, s přednostním zaměřením na jeho českou část. Pod názvem Věstník Matice opavské začalo s roční periodicitou vycházet v 90. letech 19. století z iniciativy Vincence Praska. Vedle funkce tiskového orgánu Matice opavské věstník od počátku poskytoval značný prostor pro publikování vědeckých prací, zejména z oblasti historie. V meziválečném období se postupně zvyšoval podíl studií z dalších oborů, jako je literární věda, etnografie či jazykověda. Počínaje ročníkem 1930 vycházela zpravidla čtyři čísla ročně. Název periodika byl v roce 1936 změněn na Slezský sborník a od ročníku 1950 se k němu ustálil podtitul Acta Silesiaca. Po cézuře ve vydávání během druhé světové války došlo k nucenému sloučení Matice opavské s nově založeným Slezským studijním ústavem, pod který bylo převedeno i vydávání SlSb. V roce 1958 byl SSÚ začleněn do struktury Československé akademie věd a periodikum pak vycházelo pod hlavičkou ČSAV. V roce 1993 se jeho vydavatelem stalo Slezské zemské muzeum; od ročníku 2013 byla periodicita časopisu snížena na dvě čísla ročně. Medievistické bádání profilovaly v SlSb během prvních desetiletí zejména příspěvky Jana Kaprase, Josefa Zukala či Vincence Praska. Poválečnou medievistiku reprezentují studie Adolfa Turka, Jaroslava Bakaly či Jaroslava Pošváře.

Digitalizace: Digitalizace periodika do ročníku 1992 momentálně probíhá v Knihovně Akademie věd ČR, přičemž dosud byla v Digitální knihovně volně zpřístupněna více než polovina ročníků původního Věstníku Matice opavské a zařazeny byly též ročníky 1936–1992 nástupnického Slezského sborníku, ty však s výjimkou prvních dvou nejsou volně dostupné. Nezávisle na českém prostředí časopis až do ročníku 2008 digitalizoval Google. Jím pořízené kopie byly zařazeny jednak do Google Books, jednak do HathiTrust Digital Library (neúplně 1878–1935; s přestávkami 1936–2008). V níže uvedeném přehledu odkazujeme přednostně na Google Books, HathiTrust preferujeme pouze u osmi ročníků, které dosud nebyly zpřístupněny v Digitální knihovně a jejichž plné texty si tu za pomoci VPN klienta (zdarma a plně funkční je např. rozšíření hola! pro Google Chrome) lze prohlížet online. Do digitální podoby byla převedena rovněž naprostá většina neperiodických příloh časopisu, volně přístupné jsou ale v Digitální knihovně jen přílohy původního Věstníku. Digitalizován byl i jeden z rejstříků, ani ten však není volně dostupný.

Vydavatel: Slezské zemské muzeum

Literatura: Ladislav SOLDÁN – Eva TAXOVÁ, Věstník Matice opavské, in: Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce IV/2, ed. Luboš Merhaut, Praha 2008, s. 1313–1317; Jaromíra KNAPÍKOVÁ, Matice opavská. Spolek, osobnosti a národní snahy ve Slezsku 1877–1948, Opava 2007, s. 67–72, 118–123, 174–177; Dan GAWRECKI, Der Slezský sborník und seine Mitarbeiter, Bohemia 33, 1992, s. 116–128