Záznamy věnované jednotlivým periodikům v našem rozcestníku sestávají ze dvou částí. V první z nich najde čtenář základní charakteristiku periodika (s důrazem na medievistiku), informace o digitalizaci, název vydavatele a často také citace historiografické literatury speciálně se věnující danému časopisu či sborníku. Pro obecnější poučení o odborných historických periodikách odkazujeme zájemce na příslušnou kapitolu Úvodu do studia dějepisu vydaného v roce 2014 Masarykovou univerzitou v Brně. V druhé části záznamu uživatel nalezne odkazy na všechna čísla (nebo ročníky) daného periodika, která byla digitalizována nebo jejichž tisková PDF byla zpřístupněna online. Při sestavování těchto přehledů jsme primárně vycházeli z údajů v Registru digitalizace, ale využili jsme i řadu dalších zdrojů, jež do registru nebyly zahrnuty (např. zahraniční digitalizační projekty, digitalizáty či tisková PDF zpřístupněná na webu vydavatele atd.). Jednotlivé linky jsou přitom barevně odlišeny v závislosti na dostupnosti daného čísla (nebo ročníku) online: zeleně vyznačená čísla jsou volně přístupná, zatímco červená barva znamená restrikce z důvodu autorských práv. Směřují-li červené odkazy do české Digitální knihovny nebo do systému Kramerius, připojujeme v závorce zkratku knihovny, která svazek digitalizovala a v jejíchž prostorách si lze digitální kopii prohlížet – např. Digitální knihovna (NK ČR). Obdobně postupujeme i u čísel volně dostupných, pokud byla digitalizována více různými institucemi – kupř. Digitální knihovna (KNAV), Kramerius (NK ČR) – nebo v rámci několika odlišných digitalizačních projektů, jejichž výstupy byly zveřejněny ve stejné digitální knihovně – např. Internet Archive (Google), Internet Archive (BHL). V případě čísel, jež nejsou volně k dispozici nebo dosud vůbec nebyla digitalizována, a výjimečně i v některých jiných případech pak zařazujeme také odkazy na obsah, pro které je vyhrazena modrá barva. Podle stejných zásad byly sestaveny rovněž přehledy supplement a rejstříkových svazků. V nich používáme kromě všech výše uvedených ještě odkazy černé barvy, jež směřují většinou do online katalogů (Souborný katalog ČR) či bibliografických databází (Bibliografie dějin Českých zemí) a přinášejí bibliografické údaje především o svazcích, které zatím nebyly digitalizovány a jejichž obsah není k dispozici na webu.

Charakteristika: Centrální české kodikologické periodikum. Vzniklo v roce 1962 z iniciativy Miroslava Boháčka a Františka Čády, členů tehdejší Komise pro soupis rukopisů (zřízena roku 1953, od 1955 administrativně přičleněna k Archivu ČSAV), jejíž výsledky práce sborník prezentoval. StR od počátku přinášely cenné příspěvky především o českých rukopisech a jejich souborech (knihovnách), ale také o bohemikách uložených v zahraničních institucích. V obou případech byla ve sborníku publikována i řada menších soupisů, zatímco rozsáhlejší byly vydávány jako samostatné knihy. Zároveň Komise a její periodikum představovaly po několik desetiletí důležitou platformu pro badatele, kteří stáli mimo oficiální proud historiografie a příbuzných věd (Václav Černý, Bohumil Ryba). Někteří z nich (M. Boháček, František Hoffmann, Jiří Pražák či Jiří Kejř) našli uplatnění i v redakci sborníku. Kromě samotné kodikologie jsou StR dlouhodobě otevřeny také dalším pomocným vědám historickým (zejména paleografii) i jiným oborům, jež se zabývají rukopisným bádáním (filologie, dějiny umění, literární historie, muzikologie či právní historie).

Digitalizace: Všechny vydané svazky jsou zásluhou Knihovny Akademie věd ČR volně dostupné v Digitální knihovně: čísla 1–35 byla zpřístupněna celá v digitalizované podobě, z čísel 36–41 jsou zde k dispozici pouze příspěvky publikované v recenzovaných rubrikách (nikoli tedy recenze či anotace), a to ve formě tiskových PDF, zatímco u zbylých čísel jsou dostupné veškeré otištěné texty, ať už naskenované (44/2014) nebo opět jako tisková PDF. Vedle toho byly StR zařazeny do Digitální knihovny Akademie věd ČR, kde jsou volně přístupná tisková PDF jednotlivých příspěvků z recenzovaných rubrik čísel 35–45, a počínaje číslem 39/2009 také do Central and Eastern European Online Library. Zde jsou čísla 39–46 kompletně volně dostupná (po předchozí bezplatné registraci), od čísla 47 je přístup omezen na předplatitelské instituce (registrovaní čtenáři Národní knihovny ČR mohou využít tento odkaz, neregistrovaní uživatelé si kterýkoli příspěvek i recenzní rubriku mohou stáhnout za stanovený poplatek). V níže uvedeném přehledu odkazujeme na CEEOL pouze v případě čísel, která v Digitální knihovně nejsou kompletní, případně která jsou tam k dispozici v jiné (naskenované) podobě než v CEEOL. Do digitální formy byla převedena také většina svazků vydaných v řadě Monographia, ani v jednom případě však kopie nejsou volně dostupné.

Vydavatel: Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR a Komise pro soupis a studium rukopisů

Literatura: Martina ŠUMOVÁ, Miroslav Boháček, první redaktor Studií o rukopisech, StR 43, 2013, s. 15–27; Jiří KEJŘ, Půlstoletí Studií o rukopisech, StR 42, 2012, s. 3–5