Záznamy věnované jednotlivým periodikům v našem rozcestníku sestávají ze dvou částí. V první z nich najde čtenář základní charakteristiku periodika (s důrazem na medievistiku), informace o digitalizaci, název vydavatele a často také citace historiografické literatury speciálně se věnující danému časopisu či sborníku. Pro obecnější poučení o odborných historických periodikách odkazujeme zájemce na příslušnou kapitolu Úvodu do studia dějepisu vydaného v roce 2014 Masarykovou univerzitou v Brně. V druhé části záznamu uživatel nalezne odkazy na všechna čísla (nebo ročníky) daného periodika, která byla digitalizována nebo jejichž tisková PDF byla zpřístupněna online. Při sestavování těchto přehledů jsme primárně vycházeli z údajů v Registru digitalizace, ale využili jsme i řadu dalších zdrojů, jež do registru nebyly zahrnuty (např. zahraniční digitalizační projekty, digitalizáty či tisková PDF zpřístupněná na webu vydavatele atd.). Jednotlivé linky jsou přitom barevně odlišeny v závislosti na dostupnosti daného čísla (nebo ročníku) online: zeleně vyznačená čísla jsou volně přístupná, zatímco červená barva znamená restrikce z důvodu autorských práv. Směřují-li červené odkazy do české Digitální knihovny nebo do systému Kramerius, připojujeme v závorce zkratku knihovny, která svazek digitalizovala a v jejíchž prostorách si lze digitální kopii prohlížet – např. Digitální knihovna (NK ČR). Obdobně postupujeme i u čísel volně dostupných, pokud byla digitalizována více různými institucemi – kupř. Digitální knihovna (KNAV), Kramerius (NK ČR) – nebo v rámci několika odlišných digitalizačních projektů, jejichž výstupy byly zveřejněny ve stejné digitální knihovně – např. Internet Archive (Google), Internet Archive (BHL). V případě čísel, jež nejsou volně k dispozici nebo dosud vůbec nebyla digitalizována, a výjimečně i v některých jiných případech pak zařazujeme také odkazy na obsah, pro které je vyhrazena modrá barva. Podle stejných zásad byly sestaveny rovněž přehledy supplement a rejstříkových svazků. V nich používáme kromě všech výše uvedených ještě odkazy černé barvy, jež směřují většinou do online katalogů (Souborný katalog ČR) či bibliografických databází (Bibliografie dějin Českých zemí) a přinášejí bibliografické údaje především o svazcích, které zatím nebyly digitalizovány a jejichž obsah není k dispozici na webu.

Charakteristika: Časopis založili v roce 1927 přední evangelický teolog Josef Lukl Hromádka a filozof Emanuel Rádl, představitelé české pobočky mládežnické organizace YMCA (Young Men's Christian Association), jejíž nově ustavená studentská sekce se stala prvním vydavatelem periodika. V meziválečném období, za redakčního vedení Hromádky, Rádla a od třetího ročníku též Jaroslava Šimsy, se KR profilovala jako platforma evangelické novoortodoxie odmítající liberální pojetí křesťanství. V období protektorátu bylo vydávání časopisu zastaveno. Po nuceném ukončení činnosti YMCA se vydavatelem od ročníku 1954 stala Kostnická jednota, YMCA se vydávání opětovně ujala až v roce 1991. Před založením periodika Communio viatorum představovala KR jediný akademický časopis českých evangelíků, který mohl v komunistickém Československu vycházet, ovšem jen za cenu četných projevů loajality k režimu. V letech 1952–1968 vycházela pětkrát ročně též Theologická příloha Křesťanské revue, navazující na zakázaný časopis Theologia evangelica. Redigovali ji postupně profesoři Komenského evangelické bohoslovecké fakulty Rudolf Říčan, Amedeo Molnár a Jan Milíč Lochman. Po smrti Josefa L. Hromádky († 1969) se vedení redakce KR ujal jeho žák Josef Smolík. V roce 2006 byla periodicita časopisu z dosavadních deseti čísel ročně snížena na šest. Příspěvky s medievistickou tematikou začaly v KR vycházet teprve v 50. letech, důležitou roli hrála v tomto směru Theologická příloha. Publikovali zde především církevní historikové František M. Bartoš a Amedeo Molnár, dále též Alexandr Havránek či Michal Flegl.

Digitalizace: Časopis byl kompletně digitalizován Moravskou zemskou knihovnou v Brně a s výjimkou ročníků 1950–1953 a 1982 je volně přístupný v Digitální knihovně. Nezávisle na českém prostředí převedl několik čísel do digitální podoby také Google. Jím pořízené kopie byly zařazeny jednak do Google Books, jednak do HathiTrust Digital Library, ani v jednom případě však nejsou volně dostupné, a proto už na ně v našem přehledu jednotlivě neupozorňujeme. Počínaje ročníkem 2006 zveřejňuje vydavatel vybrané příspěvky v textové podobě na internetových stránkách časopisu. Níže na ně odkazujeme pouze v případě posledního ročníku, který ještě není k dispozici v Digitální knihovně.

Vydavatel: OIKUMENE – Akademická YMCA

Literatura: Petr KREJČÍ, Křesťanská revue, KR 84/2, 2017, s. 35–39, 84/3, s. 24–29, 84/4, s. 36–42, 84/5, s. 33–39, 85/1, 2018, s. 20–28, 85/3, s. 24–33; Zdeněk R. NEŠPOR, Křesťanská revue, in: Století evangelických časopisů 1849–1948, Praha 2010, s. 126–131; Jiří SVOBODA, Křesťanská revue mezi dvěma válkami, in: Náboženství v českém myšlení. První polovina 20. století, edd. Jiří Gabriel – Jiří Svoboda, Brno 1993, s. 33–40