Záznamy věnované jednotlivým periodikům v našem rozcestníku sestávají ze dvou částí. V první z nich najde čtenář základní charakteristiku periodika (s důrazem na medievistiku), informace o digitalizaci, název vydavatele a často také citace historiografické literatury speciálně se věnující danému časopisu či sborníku. Pro obecnější poučení o odborných historických periodikách odkazujeme zájemce na příslušnou kapitolu Úvodu do studia dějepisu vydaného v roce 2014 Masarykovou univerzitou v Brně. V druhé části záznamu uživatel nalezne odkazy na všechna čísla (nebo ročníky) daného periodika, která byla digitalizována nebo jejichž tisková PDF byla zpřístupněna online. Při sestavování těchto přehledů jsme primárně vycházeli z údajů v Registru digitalizace, ale využili jsme i řadu dalších zdrojů, jež do registru nebyly zahrnuty (např. zahraniční digitalizační projekty, digitalizáty či tisková PDF zpřístupněná na webu vydavatele atd.). Jednotlivé linky jsou přitom barevně odlišeny v závislosti na dostupnosti daného čísla (nebo ročníku) online: zeleně vyznačená čísla jsou volně přístupná, zatímco červená barva znamená restrikce z důvodu autorských práv. Směřují-li červené odkazy do české Digitální knihovny nebo do systému Kramerius, připojujeme v závorce zkratku knihovny, která svazek digitalizovala a v jejíchž prostorách si lze digitální kopii prohlížet – např. Digitální knihovna (NK ČR). Obdobně postupujeme i u čísel volně dostupných, pokud byla digitalizována více různými institucemi – kupř. Digitální knihovna (KNAV), Kramerius (NK ČR) – nebo v rámci několika odlišných digitalizačních projektů, jejichž výstupy byly zveřejněny ve stejné digitální knihovně – např. Internet Archive (Google), Internet Archive (BHL). V případě čísel, jež nejsou volně k dispozici nebo dosud vůbec nebyla digitalizována, a výjimečně i v některých jiných případech pak zařazujeme také odkazy na obsah, pro které je vyhrazena modrá barva. Podle stejných zásad byly sestaveny rovněž přehledy supplement a rejstříkových svazků. V nich používáme kromě všech výše uvedených ještě odkazy černé barvy, jež směřují většinou do online katalogů (Souborný katalog ČR) či bibliografických databází (Bibliografie dějin Českých zemí) a přinášejí bibliografické údaje především o svazcích, které zatím nebyly digitalizovány a jejichž obsah není k dispozici na webu.

Charakteristika: Odborné periodikum představující společnou publikační platformu někdejších kateder prehistorie a starověké kultury Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Vycházelo s roční periodicitou v letech 1956–1995; v roce 1996 bylo rozděleno na samostatnou řadu archeologickou (dnešní Studia archaeologica Brunensia) a řadu klasickou (nynější Graeco-Latina Brunensia). Vedení redakce SPFFBU E se dlouhodobě ustálilo začátkem 60. let v osobách výkonných redaktorů Antonína Bartoňka (1964–1990), zodpovídajícího za klasickou část, a Radka Martina Perničky (1964–1972), resp. Vladimíra Podborského (1973–1990), kteří redigovali část archeologickou. Vycházely zde pravidelně příspěvky v německém, francouzském a anglickém jazyce. Z důvodu dvojího institucionálního zakotvení bylo tematické zaměření periodika mimořádně široké – publikovány v něm byly jak výsledky archeologických výzkumů od neolitu po raný novověk, tak studie z oblasti klasické i středolatinské filologie a dějin starověku. Medievistické bádání reprezentuje především Jana Nechutová svými četnými příspěvky věnovanými české reformaci, z řad archeologů pak Bořivoj Dostál a Jana Vignatiová, kteří ve sborníku publikovali řadu dílčích výsledků ze svých dlouhodobých výzkumů velkomoravských lokalit.

Digitalizace: Všechny svazky sborníku byly vydavatelem převedeny do digitální podoby a zpřístupněny v Digitální knihovně FF MU. Nezávisle na něm periodikum kompletně digitalizoval také Google, jím pořízené kopie však nejsou volně dostupné a v našem přehledu už na ně jednotlivě neodkazujeme.

Vydavatel: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně