Záznamy věnované jednotlivým periodikům v našem rozcestníku sestávají ze dvou částí. V první z nich najde čtenář základní charakteristiku periodika (s důrazem na medievistiku), informace o digitalizaci, název vydavatele a často také citace historiografické literatury speciálně se věnující danému časopisu či sborníku. Pro obecnější poučení o odborných historických periodikách odkazujeme zájemce na příslušnou kapitolu Úvodu do studia dějepisu vydaného v roce 2014 Masarykovou univerzitou v Brně. V druhé části záznamu uživatel nalezne odkazy na všechna čísla (nebo ročníky) daného periodika, která byla digitalizována nebo jejichž tisková PDF byla zpřístupněna online. Při sestavování těchto přehledů jsme primárně vycházeli z údajů v Registru digitalizace, ale využili jsme i řadu dalších zdrojů, jež do registru nebyly zahrnuty (např. zahraniční digitalizační projekty, digitalizáty či tisková PDF zpřístupněná na webu vydavatele atd.). Jednotlivé linky jsou přitom barevně odlišeny v závislosti na dostupnosti daného čísla (nebo ročníku) online: zeleně vyznačená čísla jsou volně přístupná, zatímco červená barva znamená restrikce z důvodu autorských práv. Směřují-li červené odkazy do české Digitální knihovny nebo do systému Kramerius, připojujeme v závorce zkratku knihovny, která svazek digitalizovala a v jejíchž prostorách si lze digitální kopii prohlížet – např. Digitální knihovna (NK ČR). Obdobně postupujeme i u čísel volně dostupných, pokud byla digitalizována více různými institucemi – kupř. Digitální knihovna (KNAV), Kramerius (NK ČR) – nebo v rámci několika odlišných digitalizačních projektů, jejichž výstupy byly zveřejněny ve stejné digitální knihovně – např. Internet Archive (Google), Internet Archive (BHL). V případě čísel, jež nejsou volně k dispozici nebo dosud vůbec nebyla digitalizována, a výjimečně i v některých jiných případech pak zařazujeme také odkazy na obsah, pro které je vyhrazena modrá barva. Podle stejných zásad byly sestaveny rovněž přehledy supplement a rejstříkových svazků. V nich používáme kromě všech výše uvedených ještě odkazy černé barvy, jež směřují většinou do online katalogů (Souborný katalog ČR) či bibliografických databází (Bibliografie dějin Českých zemí) a přinášejí bibliografické údaje především o svazcích, které zatím nebyly digitalizovány a jejichž obsah není k dispozici na webu.

Charakteristika: Odborné archeologické periodikum vydávané Archeologickým ústavem AV ČR v Brně. Vychází od roku 1958 (starší ročníky byly vydávány se zpožděním až čtyři roky) a jeho primárním účelem je publikování průběžných zpráv o archeologických výzkumech probíhajících na území Moravy a Slezska, čímž PV tvoří protějšek periodika Výzkumy v Čechách, vydávaného Archeologickým ústavem AV ČR v Praze. Od ročníku 1990 jsou pravidelnou součástí Přehledu též vědecké studie z oblasti archeologie a příbuzných vědních disciplín. Prvních 38 ročníků bylo označováno pouze letopočtem, číslování jsme v níže uvedeném přehledu doplnili pro snazší orientaci. V roce 2011 došlo ke zvýšení periodicity na dvě čísla ročně. První číslo vždy pokrývá období od paleolitu až po dobu stěhování národů, druhé je věnováno středověkému a novověkému období. Dlouholetými odpovědnými redaktory PV byli Josef Poulík (1956–1987) a Jaroslav Tejral (1988–2006); počínaje ročníkem 2007 tuto pozici zastává Petr Škrdla, od roku 2018 společně s Rudolfem Procházkou. Byly zde pravidelně publikovány průběžné výsledky dlouhodobých výzkumů velkomoravských lokalit, jako jsou Mikulčice (Josef Poulík, Zdeněk Klanica), Pohansko u Břeclavi (Bořivoj Dostál, Jana Vignatiová), Staré Zámky u Líšně (Čeněk Staňa) či Hradiště sv. Hypolita ve Znojmě (Bohuslav F. Klíma). Četné rozsáhlejší zprávy byly věnovány také středověkému vývoji významných moravských měst a jejich okolí, např. Olomouce (Václav Burian, Vít Dohnal, Richard Zatloukal), Brna (Rudolf Procházka, Boris Novotný) nebo Uherského Hradiště (Robert Snášil). V posledních desetiletích vynikají svým rozsahem zprávy ze záchranných archeologických výzkumů prováděných společností Archaia Brno (dlouholetým ředitelem byl David Merta).

Digitalizace: Ročníky 1956–2008 byly digitalizovány Knihovnou Akademie věd ČR a jsou volně dostupné v Digitální knihovně (1956–1988; 1989–2008), ročníky 2009–2016 do digitální podoby převedla Národní knihovna ČR a tyto kopie si lze prohlížet jen na počítačích v prostorách Klementina a Moravské zemské knihovny v Brně. Vybrané části ročníků 2003–2008 zpřístupnil vydavatel v podobě tiskových PDF na svých internetových stránkách. Počínaje ročníkem 2009 pak zveřejňuje tisková PDF všech otištěných textů, a to jak na svém webu, tak v Digitální knihovně (avšak v rozdílné kvalitě, a proto v našem přehledu odkazujeme na oba zdroje). Zprávy o výzkumech společnosti Archaia Brno uveřejněné v ročnících 1999–2006 jsou přitom volně dostupné také na jejích internetových stránkách. Na webu vydavatele je k dispozici rovněž interaktivní rejstřík ke svazkům z let 1956–2014, který umožňuje vyhledávání podle jednotlivých autorů, lokalit i časových období.

Vydavatel: Archeologický ústav Akademie věd ČR, Brno

Literatura: Josef POULÍK, Úvodní slovo, PV [2], 1957, s. 5