Záznamy věnované jednotlivým periodikům v našem rozcestníku sestávají ze dvou částí. V první z nich najde čtenář základní charakteristiku periodika (s důrazem na medievistiku), informace o digitalizaci, název vydavatele a často také citace historiografické literatury speciálně se věnující danému časopisu či sborníku. Pro obecnější poučení o odborných historických periodikách odkazujeme zájemce na příslušnou kapitolu Úvodu do studia dějepisu vydaného v roce 2014 Masarykovou univerzitou v Brně. V druhé části záznamu uživatel nalezne odkazy na všechna čísla (nebo ročníky) daného periodika, která byla digitalizována nebo jejichž tisková PDF byla zpřístupněna online. Při sestavování těchto přehledů jsme primárně vycházeli z údajů v Registru digitalizace, ale využili jsme i řadu dalších zdrojů, jež do registru nebyly zahrnuty (např. zahraniční digitalizační projekty, digitalizáty či tisková PDF zpřístupněná na webu vydavatele atd.). Jednotlivé linky jsou přitom barevně odlišeny v závislosti na dostupnosti daného čísla (nebo ročníku) online: zeleně vyznačená čísla jsou volně přístupná, zatímco červená barva znamená restrikce z důvodu autorských práv. Směřují-li červené odkazy do české Digitální knihovny nebo do systému Kramerius, připojujeme v závorce zkratku knihovny, která svazek digitalizovala a v jejíchž prostorách si lze digitální kopii prohlížet – např. Digitální knihovna (NK ČR). Obdobně postupujeme i u čísel volně dostupných, pokud byla digitalizována více různými institucemi – kupř. Digitální knihovna (KNAV), Kramerius (NK ČR) – nebo v rámci několika odlišných digitalizačních projektů, jejichž výstupy byly zveřejněny ve stejné digitální knihovně – např. Internet Archive (Google), Internet Archive (BHL). V případě čísel, jež nejsou volně k dispozici nebo dosud vůbec nebyla digitalizována, a výjimečně i v některých jiných případech pak zařazujeme také odkazy na obsah, pro které je vyhrazena modrá barva. Podle stejných zásad byly sestaveny rovněž přehledy supplement a rejstříkových svazků. V nich používáme kromě všech výše uvedených ještě odkazy černé barvy, jež směřují většinou do online katalogů (Souborný katalog ČR) či bibliografických databází (Bibliografie dějin Českých zemí) a přinášejí bibliografické údaje především o svazcích, které zatím nebyly digitalizovány a jejichž obsah není k dispozici na webu.

Charakteristika: První české teologické periodikum. Založeno bylo roku 1828 pod názvem Časopis pro katolické duchovenstvo za účelem osvěty a edukace českých katolických kněží, iniciátorem jeho vzniku byl Karel Alois Vinařický. Časopis se zaměřoval na všechny oblasti teologie i na příbuzné obory (církevní dějiny, literatura) a otiskoval výhradně texty v českém jazyce. Do roku 1851 vycházel jako čtvrtletník, v roce 1852 byla jeho periodicita zvýšena nejprve na měsíční a posléze na šestitýdenní (vyšlo tak celkem 11 čísel), už na konci téhož roku však bylo vydávání ČKD z důvodu poklesu počtu odběratelů i kvůli tlaku cenzury zastaveno. O osm let později začalo periodikum Vinařického zásluhou vycházet znovu, a to již s pozměněným názvem a s novým číslováním ročníků (v našem přehledu ho uvádíme v závorce a pro snazší orientaci doplňujeme na prvním místě číslování původní); teprve počínaje ročníkem 1898 byla na titulní straně uváděna obě číslování paralelně. Od obnovení roku 1860 až do svého zániku v roce 1949 vycházel ČKD s výjimkou ročníku 1939 nepřetržitě, avšak s kolísající periodicitou, jež se v letech 1881–1934 ustálila na deseti číslech ročně. Na pozici (vedoucích) redaktorů či členů redakčního sboru se vystřídala řada význačných katolických intelektuálů, z nichž nejvýznamnější byli Václav Michal Pešina (1833–1847), K. A. Vinařický (1860–1868), Klement Borový (1867–1897), Josef Tumpach a František Xaver Kryštůfek (oba 1897–1916), Antonín Podlaha (1905–1932), Josef Čihák (1921–1924; 1930–1944) a Karel Kadlec (1932–1942; 1945–1949).
Po většinu doby jeho existence vydávali ČKD samotní redaktoři. Mezi roky 1876 a 1920 sice časopis vycházel jako orgán vědeckého odboru Akademie křesťanské (ustavena 1875), jeho vydavatelem se ale Křesťanská akademie stala až v letech 1945–1949. Ve 20. a 30. letech 20. století se v závislosti na podpoře dalších katolických institucí a spolků často měnila podoba titulních stran jednotlivých ročníků i jejich podtitulů; teprve v letech 1933–1949 se podtitul s drobnými obměnami ustálil na Ephemerides theologicae cleri catholici. Od samého počátku byla součástí časopisu recenzní rubrika. Spolu s některými ročníky ČKD vycházely také periodické přílohy – latinsky psaný přehled slovanské teologické literatury Slavorum litterae theologicae. Conspectus periodicus (1905–1910), resp. politicky laděný Sursum. Věstník Klubu duchovenstva Československé strany lidové (1923–1927). Rozsáhlejší studie uveřejněné v ČKD byly často nákladem svých autorů vydávány jako samostatné svazky a mezi roky 1925 a 1940 byly některé z nich zařazeny do monografických řad Knihovnička Časopisu katolického duchovenstva a Knihovna Časopisu katolického duchovenstva. Nová řada. (V níže uvedeném přehledu je evidujeme jako supplementa. V případě Knihovny ČKD se nám tři svazky nepodařilo identifikovat. Je možné, že do celkového počtu 11 svazků bylo započítáno i několik zvláštních otisků, které nebyly jako svazky Knihovny explicitně označeny.)
Po celou dobu existence časopisu zde vycházely i příspěvky s medievistickou tematikou. Nejvíce jsou zastoupeny studie věnované husitství (Augustin Alois Neumann, Antonín Lenz, Jan Nepomuk Sedlák, Ladislav Matyáš, Antonín Kubíček, K. A. Vinařický) a články s cyrilometodějskou a staroslověnskou tematikou (Josef Vajs, Matěj Procházka, František Snopek). Mimo to zde byly publikovány četné studie z dějin raného středověku (F. X. Kryštůfek, Josef Samsour, Karel Konrád), dějin liturgie (A. Podlaha, František Stejskal, Josef Beran), dějin umění (Jan Evangelista Bílý, Josef Cibulka) či příspěvky věnované filozofii Tomáše Akvinského (Josef Kachník).    – VÍCE

Digitalizace: Všechny ročníky časopisu byly digitalizovány, některé z nich však nekompletně, na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy a zpřístupněny v tamní digitální knihovně – Depositu KTF. Většinu chybějících čísel pak do digitální podoby převedli studenti teologie na Univerzitě Palackého v Olomouci pod vedením prof. Ctirada V. Pospíšila a tyto kopie byly zveřejněny v Depozitu CMTF, na internetových stránkách České christologické a mariologické akademie i v rámci projektu Scriptum.cz. Výstupy z olomoucké digitalizace posléze převzali a technicky vylepšili tvůrci online knihovny Libri nostri, výsledné digitalizáty ale byly sloučeny do tří souborů PDF, a proto na ně v našem přehledu nelze odkazovat jednotlivě. Z toho důvodu uvádíme v případě těchto doplňujících kopií u jednotlivých čísel pouze linky na Depozitum CMTF. Dva ročníky časopisu digitalizovala také Národní knihovna ČR a tyto skeny jsou volně dostupné v Digitální knihovně. Na olomoucký digitalizační projekt navázalo v roce 2014 celostátní sympozium „Ke kořenům české teologie“, které materiálově vycházelo především z textů otištěných v ČKD. Přednesené příspěvky byly poté publikovány v časopise Studia Theologica. Vedle toho vznikla na univerzitách v Brně a v Olomouci celá řada vysokoškolských kvalifikačních prací zaměřených na vybraná témata frekventovaná v ČKD (církevní správa a kanonické právo v ročnících 1901–1905, 1906–1910, 1915–1920, 1925–1930 a v celém periodiku; mariologie v ČKD; sociální a politická problematika v ČKD; Jan Hus v ČKD).
Nezávisle na českém prostředí časopis až do ročníku 1922 (a mnohdy více různých exemplářů) digitalizoval Google. Jím pořízené kopie byly zařazeny jednak do Google Books (vedle volně dostupných ročníků 1828–1878 jde o svazky z let 1879–1922), jednak do HathiTrust Digital Library (neúplně 1830–1851; s přestávkami 1862–1922); jiné Googlem zhotovené skeny čtyř ročníků ČKD byly zpřístupněny v Internet Archivu. V našem přehledu odkazujeme přednostně na Google Books, HathiTrust preferujeme pouze u dvou ročníků, jejichž kopie v Depositu KTF nejsou kompletní a které nejsou k dispozici jinde; k jejich prohlížení je nutné použít VPN klienta (zdarma a plně funkční je např. rozšíření hola! pro Google Chrome). Odkazy na Internet Archive vzhledem k neúplnosti tamních skenů jednotlivě neuvádíme. Více než 40 ročníků ČKD je volně dostupných také v databázi Austrian Books Online (1828–1852; 1860–1877), provozované Österreichische Nationalbibliothek ve Vídni, a ročníky 1860–1878 (s výjimkou svazků z let 1864 a 1865) i v mnichovské Digitale Bibliothek, v přehledu už na ně ale jednotlivě neupozorňujeme, protože se jedná o stejné exempláře jako v Google Books; u některých ročníků navíc neodkazujeme ani na mnichovské kopie v Google Books, a to z důvodu jejich nedostatečné kvality. V neposlední řadě převedl Google do digitální podoby některé exempláře ČKD z let 1863–1885 uložené v Bodleian Libraries na Oxfordské univerzitě. Na web knihovny odkazujeme v našem přehledu pouze v případě ročníků, jejichž oxfordské kopie nejsou volně přístupné v Google Books.
Kompletní digitalizace periodické přílohy Slavorum litterae theologicae byla provedena v University of Toronto Libraries a vzniklé kopie jsou volně dostupné v Internet Archivu. Odtud je převzali a v uživatelsky vstřícnější podobě znovu zpřístupnili tvůrci online knihovny Libri nostri, na kterou v našem přehledu odkazujeme přednostně. První tři ročníky uvedené přílohy převedl do digitální podoby také Google. Jím pořízené kopie byly zařazeny jednak do Google Books, kde ovšem nejsou volně dostupné, jednak do HathiTrust Digital Library, v níž si je lze prohlížet za pomoci VPN klienta. Dva Googlem digitalizované ročníky jsou k dispozici rovněž v Internet Archivu, na který v přehledu odkazujeme přednostně. V českém prostředí byla většina svazků přílohy Slavorum litterae theologicae naskenována (některé z nich však nekompletně) v rámci digitalizace ČKD a zpřístupněna pod příslušnými ročníky v Depositu KTF, stejně jako svazky přílohy Sursum. Ta byla do digitální podoby převedena rovněž Památníkem národního písemnictví a zařazena do systému Kramerius Národní knihovny ČR, tyto kopie ale nejsou veřejně přístupné. Digitalizovány byly také svazky 1 a 3 Knihovny ČKD, z nichž první je k dispozici online, a oba rejstříky, které jsou volně dostupné.    – VÍCE

Vydavatel: Vědecký odbor Křesťanské akademie

Literatura: Martin C. PUTNA, Česká katolická literatura 1848–1918, Praha 2017, s. 147, 181–182, 257–258; Josef ČIHÁK, Jubilejní stý ročník Časopisu katolického duchovenstva, ČKD 75 (100), 1934, s. 1–4; Antonín PODLAHA, Po osmdesáti letech..., ČKD 50 (75), 1909, s. 1–9, 153–157, 229–232