Záznamy věnované jednotlivým periodikům v našem rozcestníku sestávají ze dvou částí. V první z nich najde čtenář základní charakteristiku periodika (s důrazem na medievistiku), informace o digitalizaci, název vydavatele a často také citace historiografické literatury speciálně se věnující danému časopisu či sborníku. Pro obecnější poučení o odborných historických periodikách odkazujeme zájemce na příslušnou kapitolu Úvodu do studia dějepisu vydaného v roce 2014 Masarykovou univerzitou v Brně. V druhé části záznamu uživatel nalezne odkazy na všechna čísla (nebo ročníky) daného periodika, která byla digitalizována nebo jejichž tisková PDF byla zpřístupněna online. Při sestavování těchto přehledů jsme primárně vycházeli z údajů v Registru digitalizace, ale využili jsme i řadu dalších zdrojů, jež do registru nebyly zahrnuty (např. zahraniční digitalizační projekty, digitalizáty či tisková PDF zpřístupněná na webu vydavatele atd.). Jednotlivé linky jsou přitom barevně odlišeny v závislosti na dostupnosti daného čísla (nebo ročníku) online: zeleně vyznačená čísla jsou volně přístupná, zatímco červená barva znamená restrikce z důvodu autorských práv. Směřují-li červené odkazy do české Digitální knihovny nebo do systému Kramerius, připojujeme v závorce zkratku knihovny, která svazek digitalizovala a v jejíchž prostorách si lze digitální kopii prohlížet – např. Digitální knihovna (NK ČR). Obdobně postupujeme i u čísel volně dostupných, pokud byla digitalizována více různými institucemi – kupř. Digitální knihovna (KNAV), Kramerius (NK ČR) – nebo v rámci několika odlišných digitalizačních projektů, jejichž výstupy byly zveřejněny ve stejné digitální knihovně – např. Internet Archive (Google), Internet Archive (BHL). V případě čísel, jež nejsou volně k dispozici nebo dosud vůbec nebyla digitalizována, a výjimečně i v některých jiných případech pak zařazujeme také odkazy na obsah, pro které je vyhrazena modrá barva. Podle stejných zásad byly sestaveny rovněž přehledy supplement a rejstříkových svazků. V nich používáme kromě všech výše uvedených ještě odkazy černé barvy, jež směřují většinou do online katalogů (Souborný katalog ČR) či bibliografických databází (Bibliografie dějin Českých zemí) a přinášejí bibliografické údaje především o svazcích, které zatím nebyly digitalizovány a jejichž obsah není k dispozici na webu.

Charakteristika: Ústřední periodikum české literárněvědné bohemistiky. Od roku 1953 ho jako svůj hlavní tiskový orgán vydává Ústav pro českou literaturu (ÚČL; v letech 1971–1993 Ústav české a světové literatury, resp. Ústav pro českou a světovou literaturu), který byl zřízen roku 1947 při České akademii věd a umění, v letech 1953–1992 byl součástí Československé akademie věd a od roku 1993 působí jako pracoviště Akademie věd ČR. Po celou dobu své existence nese periodikum podtitul Časopis pro literární vědu; nejprve šlo o čtvrtletník, počínaje ročníkem 1963 vychází šest čísel ročně (některá jako dvojčísla). Do roku 1989 byl časopis vystaven otevřeným i skrytým zásahům vládnoucího režimu, což se s různou intenzitou projevovalo jak v obsahu periodika (rozvíjení pražského literárněvědného strukturalismu a reflexe významných novinek světové literární vědy vs. ideologicky schematické stati, tematická čísla věnovaná politickým výročím, „pokrokovým spisovatelům“ či kultovním osobnostem marxistické estetiky apod.), tak v personálním složení redakce a okruhu přispěvatelů. Na pozici vedoucího redaktora se postupně vystřídali Jan Mukařovský (1953–1962), Jan Petrmichl (1962–1964), Karel Kostroun (1964–1968), Miroslav Červenka (1968–1970, 1990–2002), Josef Hrabák (1970–1972), Ladislav Štoll (1973–1981), Hana Hrzalová (1981–1990) a Petr Šámal (od 2003). Součástí periodika je od počátku rubrika „Rozhledy“, jež přináší aktuální informace o dění v domácí i zahraniční literární vědě a zároveň poskytuje prostor pro obsáhlejší recenze často polemického charakteru. Příspěvky s medievistickou tematikou – po několik desetiletí z pera úzkého okruhu autorů – tvoří jen malou část obsahu. Soustavněji zde publikovali Jaroslav Kolár, Emil Pražák, František Svejkovský, Jan Lehár či Petr Čornej, jehož studie stojí na pomezí literární vědy a historiografie.

Digitalizace: Ročníky 1953–2005 byly digitalizovány Knihovnou Akademie věd ČR a všechny jsou volně dostupné v Digitální knihovně. Šest ročníků z období 1968–1985 převedla do digitální podoby také Národní knihovna ČR, tyto kopie však nejsou v Digitální knihovně veřejně přístupné. Skeny všech svazků z let 1953–1985, 1989 a 1993–1998 jsou po jednotlivých stranách volně dostupné rovněž v Digitálním archivu časopisů ÚČL AV ČR. Na internetových stránkách vydavatele jsou vedle toho k dispozici obsahy všech vydaných čísel, od ročníku 2003 zpravidla i s abstrakty příspěvků otištěných v rubrice „Studie“ a někdy též „Rozhledy“, přičemž malou část textů z těchto i dalších rubrik si lze stáhnout v podobě tiskových PDF. Časopis je také zařazen do digitální knihovny JSTOR, ve které jsou v digitalizované podobě dostupná všechna čísla s výjimkou posledních ročníků, na něž se vztahuje tříletá ochranná lhůta. Prohlížet si je lze buď po bezplatné registraci (v takovém případě je počet prohlížených čísel v rámci celé knihovny omezen na šest za měsíc a není dostupná možnost stažení textů v PDF), nebo po přihlášení prostřednictvím KNAV či jiné předplatitelské instituce; obsahy všech svazků jsou k dispozici bez omezení. V níže uvedeném přehledu odkazujeme na JSTOR pouze u ročníků, které byly do Digitální knihovny vloženy převážně v jiné než naskenované formě (viz následující odstavec). Nezávisle na českém prostředí převedl ročníky 1953–2005 do digitální podoby i Google, jím pořízené kopie ale nejsou volně dostupné a v našem přehledu už na ně jednotlivě neodkazujeme.
Tisková PDF všech příspěvků publikovaných v ročnících 2005–2011 a v prvních třech číslech ročníku 2012 byla zahrnuta do Digitální knihovny Akademie věd ČR, volně dostupné jsou však pouze texty otištěné v ročníku 2005. Počínaje tímto ročníkem je ČL zařazena také do Central and Eastern European Online Library, kde je přístup téměř ke všem plným textům omezen na předplatitelské instituce (registrovaní čtenáři Národní knihovny ČR mohou využít tento odkaz, neregistrovaní uživatelé si kterýkoli příspěvek i rubriku „Kronika a glosy“, resp. „Anotace, kronika a glosy“ mohou stáhnout za stanovený poplatek). Od ročníku 2006 má časopis i v Digitální knihovně převážně podobu tiskových PDF jednotlivých publikovaných textů, přičemž všechny příspěvky jsou veřejně přístupné. Dále je časopis zařazen do databáze EBSCOhost Historical Abstracts with Full Text, v níž jsou – s výjimkou jednoho chybějícího čísla – k dispozici plné texty všech příspěvků otištěných od čísla 3/2012 do současnosti (nejprve jde o skeny, počínaje svazkem 4/2016 pak o tisková PDF). Přístup do databáze je omezen na předplatitelské instituce (registrovaní čtenáři Národní knihovny ČR mohou využít tento odkaz). V níže uvedeném přehledu už na kopie v CEEOL ani v EBSCOhost jednotlivě neupozorňujeme.
Jediný knižně vydaný rejstřík, mapující prvních 50 ročníků ČL, digitalizovala a v Digitální knihovně zpřístupnila Moravská zemská knihovna v Brně. Kopie pořízená Googlem není volně dostupná. K vyhledávání příspěvků publikovaných v periodiku za celou dobu jeho existence lze použít jednu z online databází tvořících Českou literární bibliografii, kterou provozuje rovněž ÚČL AV ČR.    – VÍCE

Vydavatel: Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR

Literatura: Petr ŠÁMAL, Česká literatura – časopis pro literární vědu, Akademický bulletin Akademie věd ČR 21/2, 2013, s. 28–29; Richard SVOBODA, Česká literatura, in: Slovník českých literárních časopisů, periodických literárních sborníků a almanachů 1945–2000, ed. Blahoslav Dokoupil, Brno 2002, s. 30–33 (v upravené a aktualizované podobě je heslo dostupné online); Petr ŠÁMAL, „Normalizace“ literární vědy v zrcadle časopisu Česká literatura, ČL 50, 2002, s. 229–241