Záznamy věnované jednotlivým periodikům v našem rozcestníku sestávají ze dvou částí. V první z nich najde čtenář základní charakteristiku periodika (s důrazem na medievistiku), informace o digitalizaci, název vydavatele a často také citace historiografické literatury speciálně se věnující danému časopisu či sborníku. Pro obecnější poučení o odborných historických periodikách odkazujeme zájemce na příslušnou kapitolu Úvodu do studia dějepisu vydaného v roce 2014 Masarykovou univerzitou v Brně. V druhé části záznamu uživatel nalezne odkazy na všechna čísla (nebo ročníky) daného periodika, která byla digitalizována nebo jejichž tisková PDF byla zpřístupněna online. Při sestavování těchto přehledů jsme primárně vycházeli z údajů v Registru digitalizace, ale využili jsme i řadu dalších zdrojů, jež do registru nebyly zahrnuty (např. zahraniční digitalizační projekty, digitalizáty či tisková PDF zpřístupněná na webu vydavatele atd.). Jednotlivé linky jsou přitom barevně odlišeny v závislosti na dostupnosti daného čísla (nebo ročníku) online: zeleně vyznačená čísla jsou volně přístupná, zatímco červená barva znamená restrikce z důvodu autorských práv. Směřují-li červené odkazy do české Digitální knihovny nebo do systému Kramerius, připojujeme v závorce zkratku knihovny, která svazek digitalizovala a v jejíchž prostorách si lze digitální kopii prohlížet – např. Digitální knihovna (NK ČR). Obdobně postupujeme i u čísel volně dostupných, pokud byla digitalizována více různými institucemi – kupř. Digitální knihovna (KNAV), Kramerius (NK ČR) – nebo v rámci několika odlišných digitalizačních projektů, jejichž výstupy byly zveřejněny ve stejné digitální knihovně – např. Internet Archive (Google), Internet Archive (BHL). V případě čísel, jež nejsou volně k dispozici nebo dosud vůbec nebyla digitalizována, a výjimečně i v některých jiných případech pak zařazujeme také odkazy na obsah, pro které je vyhrazena modrá barva. Podle stejných zásad byly sestaveny rovněž přehledy supplement a rejstříkových svazků. V nich používáme kromě všech výše uvedených ještě odkazy černé barvy, jež směřují většinou do online katalogů (Souborný katalog ČR) či bibliografických databází (Bibliografie dějin Českých zemí) a přinášejí bibliografické údaje především o svazcích, které zatím nebyly digitalizovány a jejichž obsah není k dispozici na webu.

Charakteristika: Vznikl v roce 1827 jako Časopis společnosti vlastenského Museum v Čechách (v letech 1831–1854 nesl název Časopis Českého museum/musea, v období 1855–1922 Časopis Musea království Českého, od roku 1923 pak ČNM) z iniciativy Františka Palackého, který se stal jeho prvním redaktorem. Periodikum, často označované jako nejstarší český vědecký časopis, mělo mít univerzální charakter, stěžejními odvětvími byla filologie a krásná literatura, historie a přírodní vědy. Podíl těchto složek se proměňoval v souvislosti s aktuálními úkoly časopisu i s osobami hlavních redaktorů, kolísala také míra odbornosti. V 60. letech 19. století se dokonce uvažovalo o úplném vyloučení striktně vědeckých pojednání, zcela odstaveny byly historické příspěvky. V následujících desetiletích naopak historické texty časopis profilovaly díky redaktorům Josefu Emlerovi (1871–1890), Antonínu Truhlářovi (1891–1901) a Čeňku Zíbrtovi (1899–1913, v prvních letech spolu s Truhlářem). Počínaje ročníkem 1918 mělo periodikum oddělenou část společenskovědní (označovanou jako „duchovědná“) a část přírodovědnou; k definitivnímu rozdělení na dva samostatné časopisy, dnes nazývané ČNM – Řada historická a ČNM – Řada přírodovědná, došlo roku 1965 (v našem přehledu odkazujeme výhradně na časopis historicky orientovaný). Z hlediska medievistiky se Muzejník výrazněji uplatňoval za redakce Josefa Emlera, kdy v něm byly publikovány desítky kvalitních materiálových studií. Úroveň historické složky časopisu poklesla po založení Českého časopisu historického (1895), který se stal hlavní tribunou kritické historiografie. Otiskováním drobnějších materiálových příspěvků si ovšem Muzejník udržel svoji hodnotu, zejména za redakce Čeňka Zíbrta. Od 30. let se časopis více přimykal k vlastnímu muzeu, jehož vědeckou činnost měl reprezentovat, a tento trend pokračoval také v poválečném období. Snaha o omezení přispěvatelské základny periodika na zaměstnance muzea přitom vedla k dalšímu poklesu jeho kvality. Diskuse o zaměření a dalším směřování tohoto tradičního periodika probíhají s kolísající intenzitou dodnes.

Digitalizace: Až do ročníku 2009 časopis kompletně (a mnohdy více různých exemplářů) digitalizoval Google. Jím pořízené kopie byly zařazeny jednak do Google Books (s přestávkami 1827–1946; 1948–1964; 1965–1976; 1977–2009), jednak do HathiTrust Digital Library (1827–1830; 1831–1854; 1855–1940; 1946–1964; 1965–1976; 1977–2005 s výjimkou ročníku 2004) a některé byly zpřístupněny také v Internet Archivu. V níže uvedeném přehledu většinou odkazujeme přednostně na Google Books, HathiTrust preferujeme pouze u dvou ročníků, jejichž plné texty si tu za pomoci VPN klienta (zdarma a plně funkční je např. rozšíření hola! pro Google Chrome) lze – na rozdíl od ostatních digitálních knihoven – prohlížet online. Odkazy na Internet Archiv nezařazujeme vůbec, protože se jedná o stejné exempláře, jaké jsou k dispozici v Google Books. Prvních 53 ročníků Muzejníku je volně dostupných rovněž v mnichovské Digitale Bibliothek a ročníky 1–51 i v databázi Austrian Books Online (1827–1830; 1831–1854; 1855–1877), provozované Österreichische Nationalbibliothek ve Vídni, v přehledu ale jednotlivě upozorňujeme výhradně na exempláře nedostupné v Google Books. V českém prostředí převedlo Národní muzeum do digitální podoby ročníky 1827–1922 a ve spolupráci s Národní knihovnou ČR je bez omezení zpřístupnilo v Digitální knihovně (1827–1830; 1831–1854; 1855–1915). Samotná Národní knihovna digitalizovala čtyři ročníky (1925, 1988, 2010 a 2011), dva z nich byly zařazeny do Digitální knihovny (1925, 1988) a jsou v ní sdíleny s Moravskou zemskou knihovnou v Brně (1925, 1988), volně dostupný je však pouze ten první. Počínaje ročníkem 2009 jsou tisková PDF všech publikovaných příspěvků zveřejňována v databázi EBSCOhost Historical Abstracts with Full Text (přístup do ní je omezen na předplatitelské instituce, registrovaní čtenáři Národní knihovny ČR mohou využít tento odkaz) a od ročníku 2012 také na webu vydavatele. Digitalizovány byly rovněž všechny tištěné rejstříky a většina z nich je volně k dispozici na internetu. Souborný obsah ročníků 1946–2013 a autorský rejstřík k nim sestavila v rámci své bakalářské práce Alice Šímová a tyto pomůcky jsou dostupné v Digitálním repozitáři Univerzity Karlovy.

Vydavatel: Národní muzeum

Literatura: Klára WOITSCHOVÁ, Časopis Národního muzea v letech 1827–2012, Český lid 100, 2013, s. 5–26; Zoroslava DROBNÁ, Vývoj programu a poslání Časopisu Národního muzea za stopadesát let jeho trvání, ČNM – Řada historická 146, 1977, s. 2–44; Jiří ŠPÉT, Historie v Časopise Národního muzea, tamtéž, s. 121–164