Záznamy věnované jednotlivým periodikům v našem rozcestníku sestávají ze dvou částí. V první z nich najde čtenář základní charakteristiku periodika (s důrazem na medievistiku), informace o digitalizaci, název vydavatele a často také citace historiografické literatury speciálně se věnující danému časopisu či sborníku. Pro obecnější poučení o odborných historických periodikách odkazujeme zájemce na příslušnou kapitolu Úvodu do studia dějepisu vydaného v roce 2014 Masarykovou univerzitou v Brně. V druhé části záznamu uživatel nalezne odkazy na všechna čísla (nebo ročníky) daného periodika, která byla digitalizována nebo jejichž tisková PDF byla zpřístupněna online. Při sestavování těchto přehledů jsme primárně vycházeli z údajů v Registru digitalizace, ale využili jsme i řadu dalších zdrojů, jež do registru nebyly zahrnuty (např. zahraniční digitalizační projekty, digitalizáty či tisková PDF zpřístupněná na webu vydavatele atd.). Jednotlivé linky jsou přitom barevně odlišeny v závislosti na dostupnosti daného čísla (nebo ročníku) online: zeleně vyznačená čísla jsou volně přístupná, zatímco červená barva znamená restrikce z důvodu autorských práv. Směřují-li červené odkazy do české Digitální knihovny nebo do systému Kramerius, připojujeme v závorce zkratku knihovny, která svazek digitalizovala a v jejíchž prostorách si lze digitální kopii prohlížet – např. Digitální knihovna (NK ČR). Obdobně postupujeme i u čísel volně dostupných, pokud byla digitalizována více různými institucemi – kupř. Digitální knihovna (KNAV), Kramerius (NK ČR) – nebo v rámci několika odlišných digitalizačních projektů, jejichž výstupy byly zveřejněny ve stejné digitální knihovně – např. Internet Archive (Google), Internet Archive (BHL). V případě čísel, jež nejsou volně k dispozici nebo dosud vůbec nebyla digitalizována, a výjimečně i v některých jiných případech pak zařazujeme také odkazy na obsah, pro které je vyhrazena modrá barva. Podle stejných zásad byly sestaveny rovněž přehledy supplement a rejstříkových svazků. V nich používáme kromě všech výše uvedených ještě odkazy černé barvy, jež směřují většinou do online katalogů (Souborný katalog ČR) či bibliografických databází (Bibliografie dějin Českých zemí) a přinášejí bibliografické údaje především o svazcích, které zatím nebyly digitalizovány a jejichž obsah není k dispozici na webu.

Charakteristika: Vznikly v roce 1854 jako čtenářsky atraktivnější náhrada za neúspěšné Archeologické listy. Vycházely výhradně v češtině a jejich náplň tvořila široce pojatá historická vlastivěda (až do ročníku 24/1910–1912 nesl časopis název Památky archaeologické a místopisné – PAM). Prvním redaktorem periodika byl Karel Vladislav Zap, mezi jeho nástupci vynikl zvláště Josef Ladislav Píč (1887–1911), který časopisu vrátil užší zaměření na archeologii pravěku a raného středověku. V letech 1931–1948 byly Památky rozdělené na dvě samostatné řady – pravěkou (tj. archeologickou) a historickou s výrazným podílem medievistických příspěvků orientovaných převážně na dějiny umění (Václav Richter, Václav Mencl). Archeologické příspěvky o mladším středověku se v opětovně sjednoceném časopise začaly objevovat ve 3. čtvrtině 20. století zásluhou Antonína Hejny, Květy Reichertové či Zdeňka Smetánky, na něž poté navázal Jan Klápště. Vedle řádných čísel vyšlo celkem 20 supplement; čtvrtinu z nich tvoří Ruralia – sborníky z mezinárodních konferencí věnovaných středověkému venkovu.

Digitalizace: Časopis byl téměř kompletně digitalizován Moravskou zemskou knihovnou v Brně a s výjimkou posledního ročníku a několika chybějících čísel jsou všechny ročníky původních PAM i nástupnických PA (včetně jednoho ze samostatně vydaných rejstříkových svazků) volně dostupné v Digitální knihovně. Všechna čísla (a mnohdy více různých exemplářů) od založení časopisu až do ročníku 99/2008 převedl do digitální podoby rovněž Google. Jím pořízené kopie byly zařazeny jednak do Google Books (ročníky 1–8; 10–99), jednak do HathiTrust Digital Library (ročníky 1–86; 87–99) a některé z nich byly zpřístupněny také v Internet Archivu. Na Google Books odkazujeme v našem přehledu pouze v případě volně dostupných nejstarších ročníků. Prvních devět ročníků je zdarma k dispozici i v mnichovské Digitale Bibliothek a v databázi Austrian Books Online, provozované Österreichische Nationalbibliothek ve Vídni, na ně ale níže už jednotlivě neupozorňujeme, neboť jde o stejné exempláře jako v Google Books; výjimky představují ročníky 1 a 6, jejichž vídeňské kopie nejsou v Google Books volně dostupné. Rovněž odkazy na Internet Archiv zařazujeme jen u ročníků, jejichž plné texty nejsou k dispozici v Google Books. Na HathiTrust pak odkazujeme výhradně u ročníku 27/1915, který si tu za pomoci VPN klienta (zdarma a plně funkční je např. rozšíření hola! pro Google Chrome) lze – na rozdíl od Digitální knihovny, Google Books i Internet Archivu – prohlížet online.
Nezávisle na uvedených projektech připravil vydavatel kompletní elektronickou verzi ročníků 1–95 (1854–2004) na DVD. Počínaje ročníkem 99/2008 jsou tisková PDF všech publikovaných příspěvků včetně recenzí zveřejňována v databázi EBSCOhost Central & Eastern European Academic Source (přístup do ní je omezen na předplatitelské instituce, registrovaní čtenáři Národní knihovny ČR mohou využít tento odkaz) a od čísla 106/2015 také na internetových stránkách vydavatele. Tam je zdarma k dispozici i databáze článků a recenzí otištěných v ročních 1854–2004, která je součástí výše zmíněného DVD. Pokud jde o supplementa, plné texty všech příspěvků publikovaných v pěti svazcích Ruralií jsou v digitalizované podobě volně dostupné na webu stejnojmenné asociace. Řada dalších supplement (ať už naskenovaných nebo ve formě tiskových PDF) je k dispozici na Academia.edu nebo Ulož.to. Ostatní digitální kopie, pořízené českými institucemi nebo Googlem, nejsou volně dostupné.

Vydavatel: Archeologický ústav Akademie věd ČR, Praha

Literatura: Michal ERNÉE, Památky archeologické – po 160 letech stále na rozcestí, Český lid 100, 2013, s. 27–50; Karel SKLENÁŘ, Josef Ladislav Píč jako redaktor Památek archeologických (K stému výročí jeho úmrtí), PA 102, 2011, s. 5–20; Jaroslav BÖHM, Sto let „Památek archeologických“, PA 45, 1954, s. 1–34