Záznamy věnované jednotlivým periodikům v našem rozcestníku sestávají ze dvou částí. V první z nich najde čtenář základní charakteristiku periodika (s důrazem na medievistiku), informace o digitalizaci, název vydavatele a často také citace historiografické literatury speciálně se věnující danému časopisu či sborníku. Pro obecnější poučení o odborných historických periodikách odkazujeme zájemce na příslušnou kapitolu Úvodu do studia dějepisu vydaného v roce 2014 Masarykovou univerzitou v Brně. V druhé části záznamu uživatel nalezne odkazy na všechna čísla (nebo ročníky) daného periodika, která byla digitalizována nebo jejichž tisková PDF byla zpřístupněna online. Při sestavování těchto přehledů jsme primárně vycházeli z údajů v Registru digitalizace, ale využili jsme i řadu dalších zdrojů, jež do registru nebyly zahrnuty (např. zahraniční digitalizační projekty, digitalizáty či tisková PDF zpřístupněná na webu vydavatele atd.). Jednotlivé linky jsou přitom barevně odlišeny v závislosti na dostupnosti daného čísla (nebo ročníku) online: zeleně vyznačená čísla jsou volně přístupná, zatímco červená barva znamená restrikce z důvodu autorských práv. Směřují-li červené odkazy do české Digitální knihovny nebo do systému Kramerius, připojujeme v závorce zkratku knihovny, která svazek digitalizovala a v jejíchž prostorách si lze digitální kopii prohlížet – např. Digitální knihovna (NK ČR). Obdobně postupujeme i u čísel volně dostupných, pokud byla digitalizována více různými institucemi – kupř. Digitální knihovna (KNAV), Kramerius (NK ČR) – nebo v rámci několika odlišných digitalizačních projektů, jejichž výstupy byly zveřejněny ve stejné digitální knihovně – např. Internet Archive (Google), Internet Archive (BHL). V případě čísel, jež nejsou volně k dispozici nebo dosud vůbec nebyla digitalizována, a výjimečně i v některých jiných případech pak zařazujeme také odkazy na obsah, pro které je vyhrazena modrá barva. Podle stejných zásad byly sestaveny rovněž přehledy supplement a rejstříkových svazků. V nich používáme kromě všech výše uvedených ještě odkazy černé barvy, jež směřují většinou do online katalogů (Souborný katalog ČR) či bibliografických databází (Bibliografie dějin Českých zemí) a přinášejí bibliografické údaje především o svazcích, které zatím nebyly digitalizovány a jejichž obsah není k dispozici na webu.

Charakteristika: První odborný archeologický časopis v českých zemích, vznikl v roce 1852 z iniciativy nedávno zřízeného Archeologického sboru Českého (později Národního) muzea. Byl koncipován jako čtvrtletník; obsah jednotlivých čísel měly tvořit vždy tři příspěvky doprovázené obrazovými přílohami: první byl vyhrazen pro pravěké nálezy, ostatní měly být medievistické. Vzhledem k malému zájmu čtenářů vyšel pouze jeden útlý svazek, redakčně připravený Janem Erazimem Vocelem a distribuovaný paralelně v české a německé verzi. Neúspěšné periodikum záhy nahradily odlišně pojaté Památky archaeologické a místopisné.

Digitalizace: Českou i německou verzi jediného vydaného svazku digitalizoval Google a zpřístupnil je v Google Books. Obě jazykové mutace jsou volně dostupné také v databázi Austrian Books Online (česká verze, německá verze), provozované Österreichische Nationalbibliothek ve Vídni, a německé vydání i v mnichovské Digitale Bibliothek. Protože se jedná o stejné exempláře jako v Google Books, níže už na tyto zdroje znovu neodkazujeme.

Vydavatel: Musejní Archeologický sbor

Literatura: Karel SKLENÁŘ, Pravěká a raně středověká archeologie v dějinách Národního muzea, Praha 2014 (= Fontes archaeologici Pragenses 40), s. 39–40, 61–65; TÝŽ, Snahy o založení archeologického časopisu v Národním muzeu (1843–1854), Časopis Národního muzea – Historické muzeum 140, 1971, s. 46–53