Záznamy věnované jednotlivým periodikům v našem rozcestníku sestávají ze dvou částí. V první z nich najde čtenář základní charakteristiku periodika (s důrazem na medievistiku), informace o digitalizaci, název vydavatele a často také citace historiografické literatury speciálně se věnující danému časopisu či sborníku. Pro obecnější poučení o odborných historických periodikách odkazujeme zájemce na příslušnou kapitolu Úvodu do studia dějepisu vydaného v roce 2014 Masarykovou univerzitou v Brně. V druhé části záznamu uživatel nalezne odkazy na všechna čísla (nebo ročníky) daného periodika, která byla digitalizována nebo jejichž tisková PDF byla zpřístupněna online. Při sestavování těchto přehledů jsme primárně vycházeli z údajů v Registru digitalizace, ale využili jsme i řadu dalších zdrojů, jež do registru nebyly zahrnuty (např. zahraniční digitalizační projekty, digitalizáty či tisková PDF zpřístupněná na webu vydavatele atd.). Jednotlivé linky jsou přitom barevně odlišeny v závislosti na dostupnosti daného čísla (nebo ročníku) online: zeleně vyznačená čísla jsou volně přístupná, zatímco červená barva znamená restrikce z důvodu autorských práv. Směřují-li červené odkazy do české Digitální knihovny nebo do systému Kramerius, připojujeme v závorce zkratku knihovny, která svazek digitalizovala a v jejíchž prostorách si lze digitální kopii prohlížet – např. Digitální knihovna (NK ČR). Obdobně postupujeme i u čísel volně dostupných, pokud byla digitalizována více různými institucemi – kupř. Digitální knihovna (KNAV), Kramerius (NK ČR) – nebo v rámci několika odlišných digitalizačních projektů, jejichž výstupy byly zveřejněny ve stejné digitální knihovně – např. Internet Archive (Google), Internet Archive (BHL). V případě čísel, jež nejsou volně k dispozici nebo dosud vůbec nebyla digitalizována, a výjimečně i v některých jiných případech pak zařazujeme také odkazy na obsah, pro které je vyhrazena modrá barva. Podle stejných zásad byly sestaveny rovněž přehledy supplement a rejstříkových svazků. V nich používáme kromě všech výše uvedených ještě odkazy černé barvy, jež směřují většinou do online katalogů (Souborný katalog ČR) či bibliografických databází (Bibliografie dějin Českých zemí) a přinášejí bibliografické údaje především o svazcích, které zatím nebyly digitalizovány a jejichž obsah není k dispozici na webu.

Charakteristika: Sborník vznikl jako tiskový orgán Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy, jejíž jméno nesl až do šestého svazku ve svém názvu. Ta byla zřízena roku 1893 a jejím hlavním úkolem byla snaha o záchranu či alespoň dokumentaci pražského památkového fondu, zejména objektů bezprostředně ohrožených demolicí. Komise původně zveřejňovala zprávy o své činnosti v Almanachu královského hlavního města Prahy a publikovala i další příležitostné tisky. V roce 1902 pak bylo rozhodnuto vydávat po vzoru pařížské Commission du Vieux Paris samostatný sborník, v němž by kromě aktuálních sdělení byly otiskovány stavebně- a uměleckohistorické studie a dále texty urbanistické, topografické a historické. Zprávy vycházely od roku 1904, pravidelněji však pouze v letech 1910–1915 (svazky 2–6). Hlavními redaktory byli Karel Chytil a Luboš Jeřábek. Počínaje svazkem 7/1925 se redakce ujal Václav Vojtíšek a novým vydavatelem sborníku se stal Památkový sbor hlavního města Prahy, ustavený roku 1921 jako nástupce zrušené soupisné komise. Tato změna se odrazila i v názvu Zpráv; zároveň byla struktura periodika doplněna o rubriku „Drobné články a zprávy“. Již v následujícím čísle ale v hlavním bloku vyšla jediná, byť zásadní studie O pečetech a erbech měst pražských i jiných českých (V. Vojtíšek). Po vydání svazku 9/1931 pod redakcí Karla Gutha bylo vydávání Zpráv přerušeno. Jediné poválečné číslo (10/1949) na předešlé svazky nenavazuje, jde o tematický sborník věnovaný přírodovědnému a archeologickému výzkumu lokality Šárka.

Digitalizace: Zprávy byly kompletně digitalizovány Městskou knihovnou v Praze a tyto kopie jsou s výjimkou posledního svazku volně dostupné v Digitální knihovně (čísla 1–6; 7–9), stejně jako skeny prvních dvou čísel zhotovené Národní technickou knihovnou. Svazky 1–9 převedlo do digitální podoby také Centrum medievistických studií a jeho skeny jsou níže k dispozici ke stažení. Nezávisle na českém prostředí digitalizoval těchto devět čísel i Google. Jím pořízené kopie byly zařazeny jednak do Google Books (svazky 1–3; 4–5; 6–7; 8; 9), kde ovšem nejsou volně přístupné, jednak do HathiTrust Digital Library, ve které si plné texty prvních pěti svazků lze prohlížet online za pomoci VPN klienta (zdarma a plně funkční je např. rozšíření hola! pro Google Chrome). V našem přehledu už na Googlem zhotovené digitalizáty jednotlivě neodkazujeme.

Vydavatel: Památkový sbor hlavního města Prahy

Literatura: Úvod, Zprávy 1, 1904, s. 5–6