Záznamy věnované jednotlivým periodikům v našem rozcestníku sestávají ze dvou částí. V první z nich najde čtenář základní charakteristiku periodika (s důrazem na medievistiku), informace o digitalizaci, název vydavatele a často také citace historiografické literatury speciálně se věnující danému časopisu či sborníku. Pro obecnější poučení o odborných historických periodikách odkazujeme zájemce na příslušnou kapitolu Úvodu do studia dějepisu vydaného v roce 2014 Masarykovou univerzitou v Brně. V druhé části záznamu uživatel nalezne odkazy na všechna čísla (nebo ročníky) daného periodika, která byla digitalizována nebo jejichž tisková PDF byla zpřístupněna online. Při sestavování těchto přehledů jsme primárně vycházeli z údajů v Registru digitalizace, ale využili jsme i řadu dalších zdrojů, jež do registru nebyly zahrnuty (např. zahraniční digitalizační projekty, digitalizáty či tisková PDF zpřístupněná na webu vydavatele atd.). Jednotlivé linky jsou přitom barevně odlišeny v závislosti na dostupnosti daného čísla (nebo ročníku) online: zeleně vyznačená čísla jsou volně přístupná, zatímco červená barva znamená restrikce z důvodu autorských práv. Směřují-li červené odkazy do české Digitální knihovny nebo do systému Kramerius, připojujeme v závorce zkratku knihovny, která svazek digitalizovala a v jejíchž prostorách si lze digitální kopii prohlížet – např. Digitální knihovna (NK ČR). Obdobně postupujeme i u čísel volně dostupných, pokud byla digitalizována více různými institucemi – kupř. Digitální knihovna (KNAV), Kramerius (NK ČR) – nebo v rámci několika odlišných digitalizačních projektů, jejichž výstupy byly zveřejněny ve stejné digitální knihovně – např. Internet Archive (Google), Internet Archive (BHL). V případě čísel, jež nejsou volně k dispozici nebo dosud vůbec nebyla digitalizována, a výjimečně i v některých jiných případech pak zařazujeme také odkazy na obsah, pro které je vyhrazena modrá barva. Podle stejných zásad byly sestaveny rovněž přehledy supplement a rejstříkových svazků. V nich používáme kromě všech výše uvedených ještě odkazy černé barvy, jež směřují většinou do online katalogů (Souborný katalog ČR) či bibliografických databází (Bibliografie dějin Českých zemí) a přinášejí bibliografické údaje především o svazcích, které zatím nebyly digitalizovány a jejichž obsah není k dispozici na webu.

Charakteristika: Odborné archivní a historické periodikum vydávané od roku 1992 dnešním Národním archivem (NA; dříve Státní ústřední archiv v Praze). Bylo založeno se záměrem navázat na Zprávy Českého zemského archivu a na Sborník archivu ministerstva vnitra republiky Československé, renomovaná archivní periodika z první poloviny 20. století. Navzdory těmto ambicím chápala redakce úvodní svazek jako „pokusný“, a ten byl proto netradičně označen číslem nula. V letech 1992–2011 vycházely PH jako ročenka, počínaje ročníkem 2012 se pak periodicita zvýšila na pololetní. Původní podtitul Sborník Státního ústředního archivu v Praze se přitom v roce 2005 v souvislosti s přejmenováním vydavatelské instituce změnil na stávající Sborník Národního archivu. Periodikum se od počátku zaměřovalo jak na archivnictví a pomocné vědy historické, tak na témata z českých dějin, zvláště pokud byla materiálově spjata s prameny uloženými v NA. V roce 2006 došlo k úpravě vnitřní struktury PH – ke studiím a materiálům přibyla pravidelná rubrika „Zprávy“, sloužící k prezentaci činnosti centrálního archivu za uplynulý rok a k publikování stručných informací o akcích archivu či o vědeckých projektech jeho pracovníků. Zároveň začaly být v periodiku otiskovány recenze a anotace relevantní odborné literatury. Počínaje ročníkem 2012 jsou některá čísla zaměřena monotematicky, případně mají podobu Festschriftu (27/1, 2019) nebo Gedenkschriftu (22/2, 2014). Ač PH vznikly primárně jako publikační platforma pro současné i bývalé zaměstnance NA, byly vždy otevřeny také externím autorům, jejichž participace postupně rostla. Středověká tematika je zde zastoupena spíše okrajově, a to studiemi Jany Konvičné (opavští Přemyslovci), Lucie Vojtíškové či Lenky Matušíkové; do svazků vydaných u příležitosti jubileí významných osobností přispěli i přední čeští medievisté, jako Marie Bláhová, Ivan Hlaváček nebo Hana Pátková. Cenné jsou rovněž statě Pavly Burdové o deskách zemských a dvorských.

Digitalizace: Celkem šest ročníků z období 2002–2014 převedla do digitální podoby Národní knihovna ČR a v Digitální knihovně je sdílí s Moravskou zemskou knihovnou v Brně, tyto kopie si však lze prohlížet pouze na počítačích v prostorách uvedených institucí. Ročníky 1993–2010 zpřístupnil vydavatel na svých starých internetových stránkách a některé z nich i na novém webu. Zatímco v případě svazků z let 1998–2010 jde o tisková PDF (někdy ovšem se sníženou kvalitou obrázků), ročníky 1993–1997 byly zveřejněny pouze v textové formě, a čísla stránek tak nesouhlasí s tištěnou verzí. Centrum medievistických studií proto tyto svazky naskenovalo a níže je dáváme k dispozici ke stažení, stejně jako pilotní číslo 0/1992. Po dohodě s redakcí zpřístupňujeme také plné texty ročníků 2011–2015, jakož i kvalitnější tisková PDF některých již dříve volně dostupných čísel (1998–2000). Nezávisle na českém prostředí digitalizoval ročníky 1992–2008 Google, jím pořízené kopie však nejsou volně dostupné a v našem přehledu už na ně jednotlivě neodkazujeme.

Vydavatel: Národní archiv

Literatura: Ivan HLAVÁČEK, Paginae historiae jako specifický fenomén českého archivního tisku, Sborník archivních prací 62, 2012, s. 491–499; Vácslav BABIČKA, Nový začátek, PH 0, 1992, s. 5–6