Záznamy věnované jednotlivým periodikům v našem rozcestníku sestávají ze dvou částí. V první z nich najde čtenář základní charakteristiku periodika (s důrazem na medievistiku), informace o digitalizaci, název vydavatele a často také citace historiografické literatury speciálně se věnující danému časopisu či sborníku. Pro obecnější poučení o odborných historických periodikách odkazujeme zájemce na příslušnou kapitolu Úvodu do studia dějepisu vydaného v roce 2014 Masarykovou univerzitou v Brně. V druhé části záznamu uživatel nalezne odkazy na všechna čísla (nebo ročníky) daného periodika, která byla digitalizována nebo jejichž tisková PDF byla zpřístupněna online. Při sestavování těchto přehledů jsme primárně vycházeli z údajů v Registru digitalizace, ale využili jsme i řadu dalších zdrojů, jež do registru nebyly zahrnuty (např. zahraniční digitalizační projekty, digitalizáty či tisková PDF zpřístupněná na webu vydavatele atd.). Jednotlivé linky jsou přitom barevně odlišeny v závislosti na dostupnosti daného čísla (nebo ročníku) online: zeleně vyznačená čísla jsou volně přístupná, zatímco červená barva znamená restrikce z důvodu autorských práv. Směřují-li červené odkazy do české Digitální knihovny nebo do systému Kramerius, připojujeme v závorce zkratku knihovny, která svazek digitalizovala a v jejíchž prostorách si lze digitální kopii prohlížet – např. Digitální knihovna (NK ČR). Obdobně postupujeme i u čísel volně dostupných, pokud byla digitalizována více různými institucemi – kupř. Digitální knihovna (KNAV), Kramerius (NK ČR) – nebo v rámci několika odlišných digitalizačních projektů, jejichž výstupy byly zveřejněny ve stejné digitální knihovně – např. Internet Archive (Google), Internet Archive (BHL). V případě čísel, jež nejsou volně k dispozici nebo dosud vůbec nebyla digitalizována, a výjimečně i v některých jiných případech pak zařazujeme také odkazy na obsah, pro které je vyhrazena modrá barva. Podle stejných zásad byly sestaveny rovněž přehledy supplement a rejstříkových svazků. V nich používáme kromě všech výše uvedených ještě odkazy černé barvy, jež směřují většinou do online katalogů (Souborný katalog ČR) či bibliografických databází (Bibliografie dějin Českých zemí) a přinášejí bibliografické údaje především o svazcích, které zatím nebyly digitalizovány a jejichž obsah není k dispozici na webu.

Charakteristika: Periodikum vzniklo v roce 1906 z iniciativy Vojtěcha Jaromíra Nováčka, jeho hlavním úkolem bylo seznamovat odbornou i širší veřejnost se sbírkami a s úřední i vědeckou činností zemského archivu v Praze. Prvních pět svazků vyšlo jako Zprávy Zemského archivu Království českého (ZZA, ZZAKČ), název Zprávy Českého zemského archivu nesl sborník od roku 1924. Čísla 1–3 a 9 byla vydána také v německé verzi: první tři svazky vyšly paralelně s verzí českou, v obsahově totožné podobě a pod titulem Mitteilungen aus dem Landesarchive des Königreiches Böhmen, německý svazek 9/1943 byl vydán v předstihu před českou verzí, s částečně odlišným obsahem a pod názvem Mitteilungen des Böhmischen Landesarchivs. Vedle pravidelných výročních zpráv archivu charakterizuje jednotlivé příspěvky velká žánrová rozrůzněnost. Publikovány zde byly badatelské reportáže, popisy archivů a jejich fondů, správněhistorické studie, rozsáhlé nekrology a životopisy archivářů či charakteristiky vydavatelských podniků a edičních řad. Funkci hlavního redaktora zastávali postupně čtyři ředitelé Zemského archivu – Vojtěch Jaromír Nováček, Jan Bedřich Novák, Bedřich Jenšovský a Otakar Bauer. První tři čísla sborníku vycházela ve dvouleté periodicitě, poté již bylo vydávání nepravidelné, svazek 10 nebyl vydán nikdy.

Digitalizace: Česká verze periodika byla kompletně digitalizována Centrem medievistických studií a jednotlivé svazky jsou níže k dispozici ke stažení. Čísla 1–9 převedla do digitální podoby také Národní knihovna ČR a zařadila je do svého systému Kramerius (1–5; 6–9), volně dostupných je prvních pět. Digitalizaci třetího svazku provedla rovněž Bibliothèque nationale de France a pořízenou kopii zpřístupnila k prohlížení i ke stažení v digitální knihovně Gallica. Nezávisle na všech těchto institucích českou verzi sborníku kompletně digitalizoval Google. Jím zhotovené kopie byly zařazeny jednak do Google Books, kde ovšem nejsou volně přístupné, jednak do HathiTrust Digital Library, ve které si plné texty prvních šesti svazků lze prohlížet online za pomoci VPN klienta (zdarma a plně funkční je např. rozšíření hola! pro Google Chrome). V níže uvedeném přehledu už na tyto dva zdroje jednotlivě neupozorňujeme a z Googlem digitalizovaných čísel odkazujeme pouze na první dvě, která byla zpřístupněna v Internet Archivu.
Všechny čtyři svazky německé verze sborníku digitalizoval Google. Také tyto kopie byly zařazeny do Google Books (čísla 1–3; 9), do HathiTrust Digital Library (1–3; 9) a s výjimkou devátého svazku i do Internet Archivu. Na něj níže odkazujeme přednostně, neboť jsou zde první tři čísla volně dostupná. První svazek převedla do digitální podoby rovněž Národní knihovna ČR a zpřístupnila jej v Digitální knihovně.

Vydavatel: Český zemský fond

Literatura: Jiřina ŠTOURAČOVÁ, Archivnictví, Brno 2013, s. 48–49