Záznamy věnované jednotlivým periodikům v našem rozcestníku sestávají ze dvou částí. V první z nich najde čtenář základní charakteristiku periodika (s důrazem na medievistiku), informace o digitalizaci, název vydavatele a často také citace historiografické literatury speciálně se věnující danému časopisu či sborníku. Pro obecnější poučení o odborných historických periodikách odkazujeme zájemce na příslušnou kapitolu Úvodu do studia dějepisu vydaného v roce 2014 Masarykovou univerzitou v Brně. V druhé části záznamu uživatel nalezne odkazy na všechna čísla (nebo ročníky) daného periodika, která byla digitalizována nebo jejichž tisková PDF byla zpřístupněna online. Při sestavování těchto přehledů jsme primárně vycházeli z údajů v Registru digitalizace, ale využili jsme i řadu dalších zdrojů, jež do registru nebyly zahrnuty (např. zahraniční digitalizační projekty, digitalizáty či tisková PDF zpřístupněná na webu vydavatele atd.). Jednotlivé linky jsou přitom barevně odlišeny v závislosti na dostupnosti daného čísla (nebo ročníku) online: zeleně vyznačená čísla jsou volně přístupná, zatímco červená barva znamená restrikce z důvodu autorských práv. Směřují-li červené odkazy do české Digitální knihovny nebo do systému Kramerius, připojujeme v závorce zkratku knihovny, která svazek digitalizovala a v jejíchž prostorách si lze digitální kopii prohlížet – např. Digitální knihovna (NK ČR). Obdobně postupujeme i u čísel volně dostupných, pokud byla digitalizována více různými institucemi – kupř. Digitální knihovna (KNAV), Kramerius (NK ČR) – nebo v rámci několika odlišných digitalizačních projektů, jejichž výstupy byly zveřejněny ve stejné digitální knihovně – např. Internet Archive (Google), Internet Archive (BHL). V případě čísel, jež nejsou volně k dispozici nebo dosud vůbec nebyla digitalizována, a výjimečně i v některých jiných případech pak zařazujeme také odkazy na obsah, pro které je vyhrazena modrá barva. Podle stejných zásad byly sestaveny rovněž přehledy supplement a rejstříkových svazků. V nich používáme kromě všech výše uvedených ještě odkazy černé barvy, jež směřují většinou do online katalogů (Souborný katalog ČR) či bibliografických databází (Bibliografie dějin Českých zemí) a přinášejí bibliografické údaje především o svazcích, které zatím nebyly digitalizovány a jejichž obsah není k dispozici na webu.

Charakteristika: Odborné periodikum táborského muzea zaměřené na husitství a české dějiny pozdního středověku v evropském kontextu i na husitské tradice v moderní době. Vzniklo v roce 1978 s podtitulem Sborník Muzea husitského revolučního hnutí a v následujících letech se stalo platformou pro publikování referátů přednesených na husitologických sympoziích pořádaných muzeem. Vysoká kvalita otiskovaných textů vynesla sborníku v 80. letech pozici nejdůležitějšího medievistického periodika. V čele jeho redakce stál Miloš Drda, výkonnými redaktory – v tiráži neuváděnými – byli František Šmahel (medievistická část) a Jiří Kořalka (novější dějiny a husitské tradice). Po stagnaci v 90. letech HT opět pravidelně vychází, a to s podtitulem Časopis Husitského muzea a statusem recenzovaného periodika. Pro příspěvky z velkých táborských konferencí jsou nyní zpravidla vyhrazeny samostatné svazky, vydávané jako supplementa.

Digitalizace: Čísla 1–16 byla digitalizována Centrem medievistických studií a níže jsou k dispozici ke stažení. Vedle toho bylo prvních dvanáct čísel převedeno do digitální podoby Googlem, jím pořízené kopie ale nejsou volně dostupné, a proto už na ně v níže uvedeném přehledu jednotlivě neodkazujeme. Svazky 1–4, 6–7 a 17 digitalizovala také Národní knihovna ČR a s výjimkou posledního z nich je v tzv. režimu děl nedostupných na trhu (DNNT) zpřístupnila v Národní digitální knihovně, skeny si lze prohlížet po přihlášení prostřednictvím některé ze zapojených institucí. Počínaje číslem 17/2012 zveřejňujeme po dohodě s vydavatelem zdarma tisková PDF (případně skeny) jednotlivých svazků, a to vždy s výjimkou posledního čísla. V našem přehledu jsou k dispozici ke stažení i všechna vydaná supplementa, naskenovaná Centrem medievistických studií. První svazek byl digitalizován také Národní knihovnou ČR a stejně jako v případě výše uvedených řádných čísel je i tato kopie dostupná v režimu DNNT v Národní digitální knihovně. Druhý svazek, obsahující též bibliografii čísel 1–10, byl ve formě tiskového PDF zpřístupněn rovněž na webu Academia.edu, ale tato verze se plně neshoduje s tištěnou podobou.

Vydavatel: Husitské muzeum v Táboře

Literatura: Husitský Tábor a jeho postavení v české historiografii v 70. a 80. letech 20. století, edd. Doubravka OLŠÁKOVÁ – Zdeněk VYBÍRAL, Tábor – Ústí nad Labem 2004 (= HT, Supplementum 2); Jiří KOŘALKA, Neun Jahrgänge des Husitský Tábor, Bohemia 33, 1992, s. 128–138